< Príslovia 1 >
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Provérbios de Salomão, filho de Davi, rei de Israel.
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Para conhecer a sabedoria e a instrução; para entender as palavras da prudência;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Para obter a instrução do entendimento; justiça, juízo e equidades;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Para dar inteligência aos simples, conhecimento e bom senso aos jovens.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
O sábio ouvirá, e crescerá em conhecimento; o bom entendedor obterá sábios conselhos.
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
Para entender provérbios e [sua] interpretação; as palavras dos sábios, e seus enigmas.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
O temor ao SENHOR [é] o principio do conhecimento; os tolos desprezam a sabedoria e a instrução.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Filho meu, ouve a instrução de teu pai; e não abandones a doutrina de tua mãe.
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Porque [serão] um ornamento gracioso para tua cabeça; e colares para teu pescoço.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Filho meu, se os pecadores tentarem te convencer, não te deixes influenciar.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Se disserem: Vem conosco, vamos espiar [derramamento] de sangue; preparemos uma emboscada ao inocente sem razão.
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
Vamos tragá-los vivos, como o Xeol; e inteiros, como os que descem à cova. (Sheol )
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Acharemos toda espécie de coisas valiosas, encheremos nossas casas de despojos.
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Lança tua sorte entre nós, compartilharemos todos de uma [só] bolsa.
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Filho meu, não sigas teu caminho com eles; desvia teu pé [para longe] de onde eles passarem;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Porque os pés deles correm para o mal, e se apressam para derramar sangue.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Certamente [é] inútil se estender a rede diante da vista de todas as aves;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Porém estes estão esperando [o derramamento] de seu [próprio] sangue; e preparam emboscada para suas [próprias] almas.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Assim [são] os caminhos de todo aquele que tem ganância pelo lucro desonesto; ela tomará a alma daqueles que a tem.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
A sabedoria grita pelas ruas; nas praças ela levanta sua voz.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Ela clama nas encruzilhadas, onde [passam] muita gente; às entradas das portas, nas cidades ela diz suas mensagens:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Até quando, ó tolos, amareis a tolice? E vós zombadores, desejareis a zombaria? E [vós] loucos, odiareis o conhecimento?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Convertei-vos à minha repreensão; eis que vos derramarei meu espírito, [e] vos farei saber minhas palavras.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
[Mas] porque eu clamei, e recusastes; estendi minha mão, e não houve quem desse atenção,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
E rejeitastes todo o meu conselho, e não quisestes minha repreensão,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Também eu rirei em vosso sofrimento, [e] zombarei, quando vier vosso medo.
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
Quando vier vosso temor como tempestade, e a causa de vosso sofrimento como ventania, quando vier sobre vós a opressão e a angústia,
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Então clamarão a mim; porém eu não responderei; de madrugada me buscarão, porém não me acharão.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Porque odiaram o conhecimento; e escolheram não temer ao SENHOR.
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Não concordaram com meu conselho, [e] desprezaram toda a minha repreensão.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Por isso comerão do fruto do seu [próprio] caminho, e se fartarão de seus [próprios] conselhos.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Pois o desvio dos tolos os matará, e a confiança dos loucos os destruirá.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Porém aquele que me ouvir habitará em segurança, e estará tranquilo do temor do mal.