Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Masese ya Salomo, mwana mobali ya Davidi, mokonzi ya Isalaele:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
mpo na koyeba bwanya, kozwa mateya mpe kososola maloba ya mayele;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
mpo na kozwa mateya ya bwanya oyo epesaka bizaleli ya sembo, ya boyengebene mpe makambo ya alima;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
mpo na kopesa mayele epai ya bazoba, mpe boyebi epai ya bilenge.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Tika ete moto ya bwanya ayoka yango, mpe akobakisa bwanya na ye, bongo moto ya mayele akoyeba mayele ya kotambolisa bato;
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
mpo na kososola masese mpe sambole, maloba ya bwanya mpe kolimbola makambo.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Kotosa Yawe ezali mosisa ya mayele; bato oyo bazangi mayele batiolaka bwanya mpe toli.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Mwana na ngai ya mobali, yoka toli ya tata na yo, mpe kobwaka te mateya ya mama na yo;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Pamba te ekozala lokola ekoti ya ngolu na moto na yo, mpe lokola mayaka ya kitoko na kingo na yo.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Mwana na ngai ya mobali, soki bato ya masumu balingi kokweyisa yo, komitika te.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Soki balobi na yo: « Yaka elongo na biso, tika ete tosala motambo mpo na koboma bato, tokosepela mpo na kokanga moto oyo ayebi likambo te!
Ndenge mokili ya bakufi esalaka, tokomela ye ya bomoi, tokomela ye mobimba lokola bato oyo bakitaka na libulu ya kufa; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
tokozwa biloko ya talo ya ndenge na ndenge, mpe tokotondisa bandako na biso na bomengo ya bitumba;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
okozwa ndambo na yo epai na biso, pamba te biso nyonso tokosangisa biloko na biso esika moko; »
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
mwana na ngai ya mobali, kokende elongo na bango te, longola makolo na yo na nzela na bango;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
pamba te makolo na bango ekimaka mbangu mpo na kolanda mabe, mpe bapotaka mbangu mpo na kosopa makila.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Solo, ezali pamba kotia monyama liboso ya miso ya bikelamu nyonso oyo ezali na mapapu.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Kasi bango, batiaka mitambo mpo na kosopa makila na bango moko, bamilukelaka pasi na bomoi na bango.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Moto oyo alukaka kozwa bomengo na nzela ya lokuta asukaka kaka bongo, mpe bomengo yango ebomaka kaka ye moko.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Bwanya azali koganga na libanda, atomboli mongongo na ye na bisika oyo bato ebele bakutanaka;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
azali koganga na bisika ya loyenge mpe azali koloba liboso ya ekuke ya engumba:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
« Yo moto oyo ozangi mayele, kino tango nini okolinga bozoba na yo? Kino tango nini batioli bakokoba kosepela kotiola? Mpe bino bazoba, kino tango nini bokokoba koyina mayele?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Soki boyoki makebisi na Ngai, nakosopela bino Molimo na Ngai mpe nakososolisa bino maloba na Ngai.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Kasi lokola bosundolaki Ngai tango nazalaki kobelela mpe moto moko te asalaki keba tango natandaki loboko,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
lokola bobwakaki toli na Ngai mpe boboyaki kondima pamela na Ngai,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Ngai mpe nakoseka bino tango pasi ekoyela bino, nakotiola bino tango minyoko ekokomela bino,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
tango minyoko ekokomela bino na pwasa lokola mvula ya kake makasi, tango somo ekoyela bino lokola ekumbaki, tango mawa mpe somo ekokomela bino.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Bakoganga epai na Ngai, kasi nakoyanola bango te; bakoluka Ngai na ngonga ya malamu, kasi bakomona Ngai te.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Lokola bayinaki boyebi mpe baponaki te nzela ya kotosa Yawe,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
lokola baboyaki kondima toli na Ngai mpe batiolaki pamela na Ngai,
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
bakolia mbuma ya etamboli na bango mpe bakotonda na mabongisi ya mitema na bango moko.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Pamba te kotomboka ya bato oyo bazangi mayele ekoboma bango, mpe bozangi bokebi ya bato oyo bazangi mayele ekoboma kaka bango moko;
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
kasi moto oyo ayokaka Ngai akovanda na kimia mpe akobanga mabe moko te. »
