Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Men pwovèb Salomon, pitit David la, ki te wa peyi Izrayèl.
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Pwovèb sa yo la pou fè moun konnen sa ki rele gen sajès ak bon levasyon, pou yo konprann lè moun lespri ap pale ak yo.
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Pwovèb sa yo la tou pou moutre moun jan pou yo viv avèk konprann, pou yo gen bon kondit, pou yo pa fè lenjistis, pou yo mache dwat nan lavi.
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Y'ap louvri lespri moun ki manke konprann, y'ap bay jenn gason yo konesans ak konprann.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Se pou moun ki gen konesans koute sa ki nan pwovèb yo, pou yo ka mete sou sa yo konnen deja. Se pou moun ki gen lespri koute sa ki nan pwovèb yo, pou yo ka konnen ki jan pou yo mennen bak yo pi byen,
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
konsa, y'a ka konprann sans tout pwovèb ak tout parabòl, sans tout pawòl k'ap soti nan bouch moun ki gen bon konprann yo ak koze tout moun pa ka konprann.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Lè ou gen krentif pou Bondye, se lè sa a ou konmanse gen konesans. Moun fou pa konn valè sa yo rele gen konesans, yo refize aprann.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Pitit mwen, koute papa ou non lè l'ap ba ou bon levasyon! Pa janm bliye sa manman ou te moutre ou!
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Menm jan bèl foula mare nan tèt ak kolye pase nan kou bay pi bèl aparans, konsa tou konsèy papa ou ak manman ou ap fè anpil pou ou.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Pitit mwen, lè moun k'ap fè sa ki mal vle detounen ou, pa kite yo pran tèt ou.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Si yo di ou: Vini ak nou non! Ann anbiske kò nou pou n' touye moun. Ann pare pèlen pou nou pran inonsan yo, san yo pa gen anyen ak nou.
Ann vale yo tou vivan, tankou simityè ki pa janm refize mò. Ann vale yo tout ankè tankou kadav y'ap antere. (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
N'a jwenn tout kalite gwo richès, n'a plen kay nou ak tout bagay n'a pran.
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
W'a jwenn pa ou nan tou sa n'a pran. Va gen yon sèl kès pou nou tout.
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Pitit mwen, pa mache avèk moun konsa! Pa mete pye ou kote moun sa yo pase!
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Yo toujou dèyè pou fè sa ki mal. Pou ti krik ti krak, yo mete san deyò.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Kisa ou konprann ou fè lè ou kite zwezo wè ou ap tann pèlen pou li?
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Se konsa moun sa yo pran nan pèlen yo menm yo pare a. Yo tonbe nan pyèj yo mete a, yo mouri.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Nan chache genyen sa ki pa pou ou, se ou ki lakòz malè rive ou. Se sa menm ki pou rive tout moun ki pa wè pase vòlò.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Koute byen. Sajès ap rele nan lari, l'ap pale byen fò sou plas piblik.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
L'ap rele nan tout kalfou, nan pòtay lavil yo, toupatou kote tout moun ka tande.
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
L'ap di: Bann egare! Kilè n'a sispann renmen fè tenten? Kilè n'a sispann pran plezi nou nan pase tout bagay nan betiz? Kilè moun fou yo va soti pou yo aprann?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Se pou n' koute m' lè m'ap rale zòrèy nou. M'ap di nou tou sa ki nan tèt mwen, m'ap fè nou konnen tou sa m' konnen.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Ki jan nou ye konsa? Mwen rele nou, nou fè tankou nou pa tande m'. Mwen lonje men ban nou, nou fè tankou nou pa wè m'.
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Anhan! Se konsa sa ye? Nou voye tout konsèy mwen te ban nou yo jete byen lwen nou. Nou refize kite m' korije nou.
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Konsa, lè n'a nan ka, m'a ri nou. Lè malè va fè nou tranble, m'a pase nou nan rizib.
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
Lè malè va tonbe sou nou tankou yon van siklòn, lè tray va pase sou nou tankou yon toubouyon, lè lapenn ak kè sere va pran nou,
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
le sa a, n'a rele m', mwen menm yo rele sajès, men mwen p'ap reponn nou. N'a mache chache m' toupatou, men nou p'ap jwenn mwen.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Nou pa t' vle wè konesans, nou te toujou refize gen krentif pou Bondye.
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Nou pa t' janm vle koute konsèy m' t'ap ban nou, nou te toujou derefize koute m' lè m' t'ap korije nou.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Se pou nou rekòlte sa nou te simen an. Se pou nou sibi konsekans vye konsèy nou t'ap swiv yo.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Moun ki san esperyans yo mouri paske yo refize aprann. Bann moun fou yo menm, yo pa pran anyen pou anyen, se sa k'ap pèdi yo tou.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Men, moun ki koute sa m' di yo jwenn lasirans, y'a viv ak kè poze, yo p'ap bezwen pè anyen.
