Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Sprüche Salomos, des Sohnes Davids, des Königs von Israel,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
daß man Weisheit und Zucht erlerne und verständige Reden verstehe,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
daß man Gedankenzucht erlange, Rechtssinn, Urteilskraft und Aufrichtigkeit;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
damit den Einfältigen Klugheit, den Jünglingen Erkenntnis und Besonnenheit verliehen werde.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Wer weise ist, hört darauf und vermehrt seine Kenntnisse, und wer verständig ist, eignet sich Fertigkeiten an,
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
damit er Sprichwörter und bildliche Rede verstehe, die Worte der Weisen und ihre Rätsel.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Die Furcht des HERRN ist der Anfang der Erkenntnis; nur Toren verachten Weisheit und Zucht!
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Höre, mein Sohn, die Unterweisung deines Vaters und verwirf nicht die Lehre deiner Mutter!
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Denn sie sind ein schöner Kranz für dein Haupt und ein Geschmeide um deinen Hals.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Mein Sohn, wenn dich Sünder überreden wollen, so willige nicht ein,
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
wenn sie sagen: «Komm mit uns, wir wollen auf Blut lauern, wir wollen dem Unschuldigen ohne Ursache nachstellen;
wir wollen sie verschlingen wie der Scheol die Lebendigen, als sänken sie unversehens ins Grab! (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Wir wollen allerlei kostbares Gut gewinnen und unsre Häuser füllen mit Raub;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
schließe dich uns auf gut Glück an, wir wollen gemeinsame Kasse führen!»
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Mein Sohn, geh nicht mit ihnen auf dem Wege, halte deinen Fuß zurück von ihrem Pfad!
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Denn ihre Füße laufen zum Bösen und eilen Blut zu vergießen.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Denn vergeblich wird das Netz ausgespannt vor den Augen aller Vögel;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
sie aber lauern auf ihr eigenes Blut und stellen ihrem eigenen Leben nach.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Dies ist das Schicksal aller, die nach [ungerechtem] Gewinn trachten: er kostet seinen Besitzern die Seele!
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Die Weisheit ruft draußen laut, öffentlich läßt sie ihre Stimme hören;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
im ärgsten Straßenlärm schreit sie, an den Pforten der Stadttore hält sie ihre Reden:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Wie lange wollt ihr Einfältigen die Einfalt lieben und ihr Spötter Lust am Spotten haben und ihr Toren Erkenntnis hassen?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Kehret um zu meiner Zurechtweisung! Siehe, ich will euch meinen Geist sprudeln lassen, euch meine Worte kundtun!
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Darum, weil ich rufe und ihr mich abweiset, weil ich meine Hand ausstrecke und niemand darauf achtet,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
weil ihr vielmehr allen meinen Rat verwerfet und meine Zurechtweisung nicht begehret,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
so werde auch ich eures Unglücks lachen und euer spotten,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
wenn das, was ihr fürchtet, wie ein Wetter über euch kommt und euer Schicksal euch wie ein Wirbelsturm überraschen wird, wenn euch Angst und Not überfällt.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Dann werden sie mich anrufen, aber ich werde nicht antworten; sie werden mich eifrig suchen und nicht finden,
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
darum, daß sie die Erkenntnis gehaßt und die Furcht des HERRN nicht erwählt haben,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
daß sie meinen Rat nicht begehrt und alle meine Zurechtweisung verschmäht haben.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Darum sollen sie von der Frucht ihres eigenen Weges essen und von ihren eigenen Ratschlägen genug bekommen!
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Denn ihre Verirrung bringt die Einfältigen um, und ihre Sorglosigkeit stürzt die Toren ins Verderben.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Wer aber mir gehorcht, wird sicher wohnen und kein Unheil fürchten müssen.
