Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Die Sprüche Salomos, des Davidssohnes und Herrschers über Israel,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
sind dazu da, daß man Charakter und Weisheit würdige und kluge Worte wohl verstehe
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
und Zucht und Anstand lerne, was recht und rechtlich, ehrlich sei,
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
daß Bildung Unerfahrene empfangen und daß die Jugend Lebenskunst erlerne.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Vernimmt ein Weiser sie, so kann er seine Rede fesselnder gestalten; ein kluger Mann kann sich die richtige Belehrung sichern.
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
Er kann das Gleichnis und den Sinnspruch faßlicher gestalten, wie auch der Weisen Worte, ihre dunklen Reden. -
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Die Furcht des Herrn ist Anfang der Erkenntnis, Weisheit, Bildung. Nur Toren sind's, die sie verachten.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Der väterlichen Zucht, mein Sohn, gehorche! Der Mutter Mahnung achte nicht gering!
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Sie zieren wie ein Kranz dein Haupt und deinen Hals wie Kettenschmuck.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Mein Sohn, wenn dich Verbrecher locken, folg ihnen nicht!
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Wenn sie dir sagen: "Halt's mit uns! Wir haben einen Anschlag gegen einen Menschen vor; wir wollen ungefährdet im Versteck Arglosen auflauern.
Wir wollen selbst am Leben bleiben und sie verschlingen gleich der Unterwelt, mit Haut und Haar als solche, die zur Grube fahren. (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Und wir gewinnen alles mögliche kostbare Gut und füllen unsere Häuser mit dem Raub.
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Du darfst auch mit uns teilen; wir alle haben einen Beutel."
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Mein Sohn, geh nicht auf einem Weg mit ihnen! Halt deinen Fuß von ihren Pfaden fern!
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Denn ihre Füße laufen dem Verderben zu und eilen blutigem Tod entgegen.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Vergeblich wird man Netze spannen vor den Blicken der beschwingten Vögel;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
sie aber lauern auf ihr eigen Blut und stellen sich selbst nach dem Leben.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
So ist das Schicksal eines jeden, der auf unrechten Gewinn ausgeht. Er bringt ihn um sein Leben.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Auf Straßen ruft die Weisheit; auf Plätzen ruft sie laut.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Hoch oben auf den Mauern predigt sie, an Stadttoren; vor aller Welt nimmt sie das Wort:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
"Wie lange liebt ihr Toren noch Betörung, gefällt den Dünkelhaften Spott und hassen Toren Einsicht?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Ihr kommt auf meine Mahnrede zurück. Fürwahr, ich sag euch unumwunden, was ich auf dem Herzen habe. Ich tue meine Warnungen euch kund.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Ich rief; ihr aber wolltet nicht; ich winkte euch, und niemand gab drauf acht.
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Ihr schluget meinen Ratschlag in den Wind und mochtet meine Rüge nicht.
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
So lache ich bei eurem Unglück nur und spotte, wenn euch Angst befällt,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
wenn wie ein Ungewitter euer Schrecken kommt, einherfährt gleich dem Sturmwind euer Unglück und Not und Drangsal euch befällt.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Dann rufen sie mich an; ich gebe keine Antwort. Sie suchen, aber finden mich nicht mehr.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Erkenntnis haben sie gehaßt und nach der Furcht des Herren nicht gefragt,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
sie wollten nichts von meinem Rate wissen, und meine Rüge haben sie verschmäht.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
So mögen sie denn ihres Handels Frucht genießen, sich sättigen mit dem, was sie sich selbst bereitet!
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Ihr Fehlgehn bringt sie, diese Dummen, um; Sorglosigkeit vernichtet diese Toren.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Wer aber mir gehorcht, der kann in Ruhe wohnen und unbesorgt vor Unheilsschrecken sein."
