< Príslovia 9 >
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
A Sabedoria já edificou a sua casa, já lavrou as suas sete columnas.
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
Já sacrificou as suas victimas, misturou o seu vinho: e já preparou a sua mesa.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
Já mandou as suas creadas, já anda convidando desde as alturas da cidade, dizendo:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
Quem é simples, volte-se para aqui. Aos faltos d'entendimento diz:
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
Vinde, comei do meu pão, e bebei do vinho que tenho misturado.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Deixae a parvoice, e vivei; e andae pelo caminho do entendimento.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
O que reprehende ao escarnecedor, affronta toma para si; e o que redargue ao impio, pega-se-lhe a sua mancha.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Não reprehendas ao escarnecedor, para que te não aborreça: reprehende ao sabio, e amar-te-ha.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Dá ao sabio, e elle se fará mais sabio: ensina ao justo, e se augmentará em doutrina.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
O temor do Senhor é o principio da sabedoria, e a sciencia do Sancto a prudencia.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
Porque por mim se multiplicam os teus dias, e annos de vida se te augmentarão.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
Se fores sabio, para ti sabio serás; e, se fores escarnecedor, tu só o supportarás.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
A mulher louca é alvoroçadora, é simples, e não sabe coisa nenhuma.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
E assenta-se á porta da sua casa sobre uma cadeira, nas alturas da cidade,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
Para chamar aos que passam pelo caminho, e endireitam as suas veredas, dizendo:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
Quem é simples, volte-se para aqui. E aos faltos de entendimento diz:
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
As aguas roubadas são doces, e o pão tomado ás escondidas é suave.
18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol )
Porém não sabes que ali estão os mortos: os seus convidados estão nas profundezas do inferno. (Sheol )