Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Sajès bati kay li a; li taye sèt gwo pilye li yo.
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
Li te prepare manje li, li te mele diven li; anplis, li fin ranje tab li.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
Li voye demwazèl li yo deyò, li rele soti nan anlè wotè pwent vil yo:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
“Pou sila ki ensanse a, kite li antre isit la!” Pou sila ki manke bon konprann nan, li di:
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
“Vin manje manje mwen an, e bwè diven ke m te melanje a.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Kite foli ou pou ou ka viv; epi avanse nan chemen bon konprann nan.”
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
Sila ki korije yon mokè resevwa dezonè pou pwòp tèt li, e sila ki repwoche yon nonm mechan va resevwa ofans sou tèt li.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Pa repwoche yon mokè, sinon li va rayi ou; repwoche yon nonm saj e li va renmen ou.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Bay konsèy a yon nonm saj e li va vin pi saj, enstwi yon nonm dwat e li va ogmante konesans li.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
Lakrent SENYÈ a se kòmansman a sajès e konesans a Sila Ki Sen an se bon konprann.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
Paske pa mwen, jou ou yo va miltipliye, e ane yo ap ogmante sou lavi ou.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
Si ou saj, ou saj pou pwòp tèt ou; e si ou moke, ou pote sa a pou kont ou.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
Fanm sòt pale byen fò ak gwo vwa; li bèt, e li pa konnen anyen.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
Li chita devan pòtay lakay li, sou yon chèz akote wo plas vil yo.
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
Li rele sila ki pase yo, ki ap fè chemen yo dwat yo:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
Sila ki pa konnen anyen an, kite li antre isit la. Pou sila ki manke konprann nan, li di:
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
“Dlo yo vòlè dous e pen ki manje an sekrè byen agreyab.”
