Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Wisdom has built her house, She has hewn out her pillars—seven.
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
She has slaughtered her slaughter, She has mingled her wine, Indeed, she has arranged her table.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
She has sent forth her girls, She cries on the tops of the high places of the city:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
“Who [is] simple? Let him turn aside here.” Whoever lacks heart: she has said to him,
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
“Come, eat of my bread, And drink of the wine I have mingled.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Forsake the simple and live, And be blessed in the way of understanding.”
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
The instructor of a scorner Is receiving for it—shame, And a reprover of the wicked—his blemish.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Do not reprove a scorner, lest he hate you, Give reproof to the wise, and he loves you.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Give to the wise, and he is wiser still, Make known to the righteous, And he increases learning.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
The commencement of wisdom [is] the fear of YHWH, And a knowledge of the Holy Ones [is] understanding.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
For by me your days multiply, And years of life are added to you.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
If you have been wise, you have been wise for yourself, And you have scorned—you bear [it] alone.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
A foolish woman [is] noisy, Simple, and has not known what.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
And she has sat at the opening of her house, On a throne—the high places of the city,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
To call to those passing by the way, Who are going straight [on] their paths.
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
“Who [is] simple? Let him turn aside here.” And whoever lacks heart—she said to him,
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
“Stolen waters are sweet, And hidden bread is pleasant.”
