Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Wisdom hath built her house; she hath hewn out her seven pillars;
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
She hath killed her cattle; she hath mingled her wine; she hath also set in order her table.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
She hath sent forth her maidens: she inviteth [her guests] upon the top of the highest places of the town.
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
Whoso is simple, let him turn in hither: as for him that is void of sense, she saith to him,
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
“Come, eat of my bread, and drink of the wine which I have mingled.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Forsake simplicity, and live; and go onward on the way of understanding.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
He that correcteth a scorner acquireth for himself abuse; and he that reproveth the wicked getteth himself a blemish.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Do not correct a scorner, lest he hate thee: reprove a wise man, and he will love thee.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Give to the wise [instruction], and he will become yet wiser: impart knowledge to the righteous, and he will increase his information.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
The commencement of wisdom is the fear of the Lord; and the knowledge of the Most Holy One is understanding.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
For through me shall thy days be multiplied, and the years of thy life shall be increased unto thee.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
If thou art become wise, thou art wise for thyself; but if thou art a scorner, thou alone wilt have to bear it.”
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
The woman of folly is noisy: she is simple, and knoweth not what [to do].
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
And she sitteth at the door of her house, upon a chair in the high places of the town.
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
To call the wayfarers who go straight forward on their paths.
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
Whoso is simple, let him turn in hither; and as for him that is void of sense, she saith to him,
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
“Stolen waters are sweet, and bread of secrecy is pleasant.”
