Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Wisdom hath builded her house, she hath hewn out her seven pillars;
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
She hath prepared her meat, she hath mingled her wine; she hath also furnished her table.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
She hath sent forth her maidens, she calleth, upon the highest places of the city:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
'Whoso is thoughtless, let him turn in hither'; as for him that lacketh understanding, she saith to him:
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
'Come, eat of my bread, and drink of the wine which I have mingled.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Forsake all thoughtlessness, and live; and walk in the way of understanding.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
He that correcteth a scorner getteth to himself shame, and he that reproveth a wicked man, it becometh unto him a blot.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Reprove not a scorner, lest he hate thee; reprove a wise man, and he will love thee.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Give to a wise man, and he will be yet wiser; teach a righteous man, and he will increase in learning.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
The fear of the LORD is the beginning of wisdom, and the knowledge of the All-holy is understanding.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
For by me thy days shall be multiplied, and the years of thy life shall be increased.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
If thou art wise, thou art wise for thyself; and if thou scornest, thou alone shalt bear it.'
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
The woman Folly is riotous; she is thoughtless, and knoweth nothing.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
And she sitteth at the door of her house, on a seat in the high places of the city,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
To call to them that pass by, who go right on their ways:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
'Whoso is thoughtless, let him turn in hither'; and as for him that lacketh understanding, she saith to him:
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
'Stolen waters are sweet, and bread eaten in secret is pleasant.'
