Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Wisedome hath built her house, and hewen out her seuen pillars.
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
She hath killed her vitailes, drawen her wine, and prepared her table.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
She hath sent forth her maydens and cryeth vpon the highest places of the citie, saying,
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
Who so is simple, let him come hither, and to him that is destitute of wisedome, she sayth,
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
Come, and eate of my meate, and drinke of the wine that I haue drawen.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Forsake your way, ye foolish, and ye shall liue: and walke in the way of vnderstanding.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
He that reproueth a scorner, purchaseth to himselfe shame: and he that rebuketh the wicked, getteth himselfe a blot.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Rebuke not a scorner, least he hate thee: but rebuke a wise man, and he will loue thee.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Giue admonition to the wise, and he will be the wiser: teache a righteous man, and he will increase in learning.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
The beginning of wisedome is the feare of the Lord, and the knowledge of holy things, is vnderstanding.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
For thy dayes shalbe multiplied by me, and the yeeres of thy life shalbe augmented.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
If thou be wise, thou shalt be wise for thy selfe, and if thou be a scorner, thou alone shalt suffer.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
A foolish woman is troublesome: she is ignorant, and knoweth nothing.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
But she sitteth at the doore of her house on a seate in the hie places of the citie,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
To call them that passe by the way, that go right on their way, saying,
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
Who so is simple, let him come hither, and to him that is destitute of wisedome, shee sayth also,
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
Stollen waters are sweete, and hid bread is pleasant.
