Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Wisdom hath built herself a house, she hath hewn her out seven pillars.
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
She hath slain her victims, mingled her wine, and set forth her table.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
She hath sent her maids to invite to the tower, and to the walls of the city:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
Whosoever is a little one, let him come to me. And to the unwise she said:
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
Come, eat my bread, and drink the wine which I have mingled for you.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Forsake childishness, and live, and walk by the ways of prudence.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
He that teacheth a scorner, doth an injury to himself: and he that rebuketh a wicked man, getteth himself a blot.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Rebuke not a scorner lest he hate thee. Rebuke a wise man, and he will love thee.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Give an occasion to a wise man, and wisdom shall be added to him. Teach a just man, and he shall make haste to receive it.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
The fear of the Lord is the beginning of wisdom: and the knowledge of the holy is prudence.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
For by me shall thy days be multiplied, and years of life shall be added to thee.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
If thou be wise, thou shalt be so to thyself: and if a scorner, thou alone shalt bear the evil.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
A foolish woman and clamorous, and full of allurements, and knowing nothing at all,
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
Sat at the door of her house, upon a seat, in a high place of the city,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
To call them that pass by the way, and go on their journey:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
He that is a little one, let him turn to me. And to the fool she said:
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
Stolen waters are sweeter, and hid den bread is more pleasant.
