Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Wisdom has built her house. She has hewn out her seven pillars.
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
She has killed her beasts. She has mingled her wine. She has also furnished her table.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
She has sent forth her maidens. She cries out upon the highest places of the city:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
He who is simple, let him turn in here. As for him who is void of understanding, she says to him,
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
Come, eat ye of my bread, and drink of the wine which I have mingled.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Forsake ye simpleness, and live, and walk in the way of understanding.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
He who corrects a scoffer gets himself reviling. And he who reproves a wicked man gets himself a bruise.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Reprove not a scoffer, lest he hate thee. Reprove a wise man, and he will love thee.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Give opportunity to a wise man, and he will be yet wiser. Teach a righteous man, and he will increase in learning.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
The fear of Jehovah is the beginning of wisdom, and the knowledge of the Holy is understanding.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
For by me thy days shall be multiplied, and the years of thy life shall be increased.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
If thou are wise, thou are wise for thyself. And if thou scoff, thou alone shall bear it.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
The foolish woman is clamorous, simple, and knows nothing.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
And she sits at the door of her house, on a seat in the high places of the city,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
to call to those who pass by, who go right on their ways:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
He who is simple, let him turn in here. And as for him who is void of understanding, she says to him,
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
Stolen waters are sweet, and bread in secret is pleasant.
