< Príslovia 9 >
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Mudrost je sazidala sebi kuću, i otesala sedam stupova.
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
Poklala je svoje klanice, pomiješala svoje vino i postavila svoj stol.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
Poslala je svoje djevojke da objave svrh gradskih visina:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
“Tko je neiskusan, neka se svrati ovamo!” A nerazumnima govori:
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
“Hodite, jedite od mojega kruha i pijte vina koje sam pomiješala.
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Ostavite ludost, da biste živjeli, i hodite putem razboritosti.”
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
Tko poučava podrugljivca, prima pogrdu, i tko prekorava opakoga, prima ljagu.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Ne kori podsmjevača, da te ne zamrzi; kori mudra, da te zavoli.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Pouči mudroga, i bit će još mudriji; uputi pravednoga, i uvećat će se njegovo znanje.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
Gospodnji strah početak je mudrosti, a razboritost je spoznaja Presvetog.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
“Po meni ti se umnožavaju dani i množe ti se godine života.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
Ako si mudar, sebi si mudar; budeš li podsmjevač, sam ćeš snositi.”
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
Gospođa ludost puna je strasti, prosta je i ne zna ništa.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
I sjedi na vratima svoje kuće na stolici, u gradskim visinama,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
te poziva one koji prolaze putem, koji ravno idu svojim stazama:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
“Tko je neiskusan, neka se svrati ovamo!” I nerazumnomu govori:
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
“Kradena je voda slatka i ugodno je potajno jesti kruh.”
18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol )
A on ne zna da su Sjene ondje, da uzvanici njezini počivaju u Podzemlju. (Sheol )