Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
¿No clama la sabiduría; y la inteligencia da su voz?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
En los altos cabezos, junto al camino, a las encrucijadas de las veredas se para:
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
En el lugar de las puertas, a la entrada de la ciudad: a la entrada de las puertas da voces:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
O! hombres, a vosotros clamo; y mi voz es a los hijos de los hombres.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Entendéd simples astucia; y vosotros insensatos, tomád entendimiento:
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Oíd, porque hablaré cosas excelentes, y abriré mis labios para cosas rectas.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Porque mi paladar hablará verdad; y mis labios abominan la impiedad.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
En justicia son todas las razones de mi boca: no hay en ellas cosa perversa, ni torcida.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Todas ellas son rectas al que entiende; y rectas a los que han hallado sabiduría.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Recibíd mi castigo, y no la plata; y ciencia, mas que el oro escogido.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Porque mejor es la sabiduría que las piedras preciosas; y todas las cosas que se pueden desear, no se pueden comparar a ella.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Yo, la sabiduría, moré con la astucia; y yo invento la ciencia de los consejos.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
El temor de Jehová es aborrecer el mal; la soberbia, y la arrogancia, y el mal camino, y la boca perversa aborrezco.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Conmigo está el consejo, y el ser: yo soy la inteligencia; mía es la fortaleza.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Por mí reinan los reyes, y los príncipes determinan justicia.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Por mí dominan los príncipes, y todos los gobernadores juzgan la tierra.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Yo amo a los que me aman; y los que me buscan, me hallan.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Las riquezas y la honra están conmigo, riqueza firme y justa.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Mejor es mi fruto que el oro, y que el oro refinado; y mi renta, que la plata escogida.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Por vereda de justicia guiaré, por medio de veredas de juicio.
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
Para hacer heredar a mis amigos el ser, y que yo hincha sus tesoros.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Jehová me poseyó en el principio de su camino, desde entonces, antes de sus obras.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Eternalmente tuve el principado, desde el principio, antes de la tierra.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Antes de los abismos fui engendrada; antes que fuesen las fuentes de las muchas aguas:
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Antes que los montes fuesen fundados: antes de los collados, yo era engendrada.
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
No había aun hecho la tierra, ni las plazas, ni la cabeza de los polvos del mundo.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Cuando componía los cielos, allí estaba yo; cuando señalaba por compás la sobrehaz del abismo:
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
Cuando afirmaba los cielos arriba: cuando afirmaba las fuentes del abismo:
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
Cuando ponía a la mar su estatuto; y a las aguas, que no pasasen su mandamiento: cuando señalaba los fundamentos de la tierra:
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Con él estaba yo por ama, y fui en delicias todos los días, teniendo solaz delante de él en todo tiempo.
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
Tengo solaz en la redondez de su tierra; y mis solaces son con los hijos de los hombres.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Ahora pues, hijos, oídme; y bienaventurados los que guardaren mis caminos.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Obedecéd la instrucción, y sed sabios; y no la menospreciéis.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Bienaventurado el hombre que me oye, trasnochando a mis puertas cada día: guardando los umbrales de mis entradas.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Porque el que me hallare, hallará la vida; y alcanzará la voluntad de Jehová.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Mas el que peca contra mí, defrauda a su alma: todos los que me aborrecen, aman la muerte.
