Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Не виче ли мудрост? И разум не пушта ли глас свој?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Наврх висина, на путу, на распутицама стоји,
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Код врата, на уласку у град, где се отварају врата, виче:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
Вас вичем, о људи, и глас свој обраћам к синовима људским.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Научите се луди мудрости, и безумни оразумите се.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Слушајте, јер ћу говорити велике ствари, и усне моје отварајући се казиваће шта је право.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Јер уста моја говоре истину, и мрска је уснама мојим безбожност.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Праве су све речи уста мојих, ништа нема у њима криво ни изопачено.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Све су обичне разумном и праве су онима који налазе знање.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Примите наставу моју, а не сребро, и знање радије него најбоље злато.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Јер је боља мудрост од драгог камења, и шта је год најмилијих ствари не могу се изједначити с њом.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Ја мудрост боравим с разборитошћу, и разумно знање налазим.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Страх је Господњи мржња на зло; ја мрзим на поноситост и на охолост и на зли пут и на уста опака.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Мој је савет и шта год јесте; ја сам разум и моја је сила.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Мном цареви царују, и владаоци постављају правду.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Мном владају кнезови и поглавари и све судије земаљске.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Ја љубим оне који мене љубе, и који ме добро траже налазе ме.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
У мене је богатство и слава, постојано добро и правда.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Плод је мој бољи од злата и од најбољег злата, и добитак је мој бољи и од најбољег сребра.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Путем праведним ходим, посред стаза правице,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
Да онима који ме љубе дам оно што јесте, и ризнице њихове да напуним.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Господ ме је имао у почетку пута свог, пре дела својих, пре сваког времена.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Пре векова постављена сам, пре почетка, пре постања земље.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Кад још не беше бездана, родила сам се, кад још не беше извора обилатих водом.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Пре него се горе основаше, пре хумова ја сам се родила;
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
Још не беше начинио земље ни поља ни почетка праху васиљенском;
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Кад је уређивао небеса, онде бејах; кад је размеравао круг над безданом.
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
Кад је утврђивао облаке горе и крепио изворе бездану;
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
Кад је постављао мору међу и водама да не преступају заповести Његове, кад је постављао темеље земљи;
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Тада бејах код Њега храњеница, бејах Му милина сваки дан, и весељах се пред Њим свагда;
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
Весељах се на васиљени Његовој, и милина ми је са синовима људским.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Тако, дакле, синови, послушајте ме, јер благо онима који се држе путева мојих.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Слушајте наставу, и будите мудри, и немојте је одбацити.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Благо човеку који ме слуша стражећи на вратима мојим сваки дан и чувајући прагове врата мојих.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Јер ко мене налази, налази живот и добија љубав од Господа.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
А ко о мене греши, чини криво души својој; сви који мрзе на ме, љубе смрт.
