Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Por acaso a sabedoria não clama, e a inteligência não solta sua voz?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Nos lugares mais altos, junto ao caminho, nas encruzilhadas das veredas, ela se põe.
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Ao lado das portas, à entrada da cidade; na entrada dos portões, ela grita:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
Varões, eu vos clamo; [dirijo] minha voz aos filhos dos homens.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Vós que sois ingênuos, entendei a prudência; e vós que sois loucos, entendei [de] coração.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Ouvi, porque falarei coisas nobres; e abro meus lábios para a justiça.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Porque minha boca declarará a verdade; e meus lábios abominam a maldade.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Todas as coisas que digo com minha boca são justas; não há nelas coisa alguma [que seja] distorcida ou perversa.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Todas elas são corretas para aquele que as entende; e justas para os que encontram conhecimento.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Aceitai minha correção, e não prata; e o conhecimento mais que o ouro fino escolhido.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Porque a sabedoria é melhor do que rubis; e todas as coisas desejáveis nem sequer podem ser comparadas a ela.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Eu, a Sabedoria, moro com a Prudência; e tenho o conhecimento do conselho.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
O temor ao SENHOR é odiar o mal: a soberba e a arrogância, o mal caminho e a boca perversa, eu [os] odeio.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
A mim pertence o conselho e a verdadeira sabedoria; eu [tenho] prudência e poder.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Por meio de mim os reis governam, e os príncipes decretam justiça.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Por meio de mim os governantes dominam; e autoridades, todos os juízes justos.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Eu amo os que me amam; e os que me buscam intensamente me acharão.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Bens e honra estão comigo; [assim como] a riqueza duradoura e a justiça.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Meu fruto é melhor que o ouro, melhor que o ouro refinado; e meus produtos melhores que a prata escolhida.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Eu faço andar pelo caminho da justiça, no meio das veredas do juízo;
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
Para eu dar herança aos que me amam, e encher seus tesouros.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
O SENHOR me adquiriu no princípio de seu caminho; desde antes de suas obras antigas.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Desde a eternidade eu fui ungida; desde o princípio; desde antes do surgimento da terra.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Quando ainda não havia abismos, eu fui gerada; quando ainda não havia fontes providas de muitas águas.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Antes que os montes fossem firmados; antes dos morros, eu fui gerada.
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
Quando ele ainda não tinha feito a terra, nem os campos; nem o princípio da poeira do mundo.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Quando preparava os céus, ali eu estava; quando ele desenhava ao redor da face do abismo.
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
Quando firmava as nuvens de cima, quando fortificava as fontes do abismo.
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
Quando colocava ao mar o seu limite, para que as águas não ultrapassassem seu mandado; quando estabelecia os fundamentos da terra.
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Então eu estava com ele como um pupilo; e eu era seu agrado a cada dia, alegrando perante ele em todo tempo.
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
Alegrando na habitação de sua terra; e [concedendo] meus agrados aos filhos dos homens.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Portanto agora, filhos, ouvi-me; porque bem-aventurados serão [os que] guardarem meus caminhos.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Ouvi a correção, e sede sábios; e não a rejeiteis.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Bem-aventurado [é] o homem que me ouve; que vigia em minhas portas diariamente, que guarda as ombreiras de minhas entradas.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Porque aquele que me encontrar, encontrará a vida; e obterá o favor do SENHOR.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Mas aquele que pecar contra mim fará violência à sua [própria] alma; todos os que me odeiam amam a morte.
