Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Lohng! Lalmwetmet el wowoyak. Etauk el oru pusracl in lohngyuk.
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
El tu fin tohktok uh sisken inkanek, Ac yen inkanek uh osun we.
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Ke nien utyak nu in siti uh Sisken mutunoa el pang ac fahk:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
“Nga kwafe suwos nukewa; Nga pang nu sin mwet nukewa faclu.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Kowos su srakna elahn tulik, oru kowos in elahn mwet matu. Ya kowos lalfon? Lutlut in oasr etauk lowos.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Lohng kas wolana luk. Ma nukewa nga fahk uh suwohs.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Kas nukewa luk pwayena; Kas kikiap uh mwe srungayuk sik.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Ma nukewa nga fahk uh pwaye, Wangin kutena ma sesuwos ku mwe kiapu mwet.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Nu sin mwet liyaten uh, ma inge nukewa kalem, Ac nu selos su oasr etauk la, fisrasr elos in kalem kac.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Sulela kas in luti luk liki na silver; Sulela etauk liki na in eis gold nasnas.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
“Nga pa Lalmwetmet. Nga wo liki mwe naweyuk uh; Wangin ma kom lungse ac ku in lumweyuk nu sik.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Nga Lalmwetmet ac liyaten; Oasr etauk ac nunak suwohs in nga.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Elos nukewa su akfulatye LEUM GOD elos kwase ma koluk. Nga srunga inse fulat ac filang, Oayapa inkanek koluk ac kas kikiap.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Nga orek pwapa, ac nga akfahsrye. Oasr ku ac etauk yuruk.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Nga kasru tokosra uh in leumi mwet uh, Ac nga kasru mwet kol in oru ma sap suwohs.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Mwet kol nukewa faclu leumi mwet uh ke kasru luk — Fisrak ac mwet leum fin faclu oana sie.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Nga lungse elos nukewa su lungse nga; Kutena mwet su sukyu, ku in koneyuyak.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Oasr mwe kasrup ac sunak, Wo ouiya ac kapkapak yuruk in kitala.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Ma kom ac eis sik uh saok liki gold ma wo emeet, Ac wo liki pac silver ma arulana nasnas.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Nga fufahsryesr ke inkanek suwoswos; Nga fahsr tukun inkanek lun nununku suwohs.
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
Nga sang mwe kasrup nu selos su lungse nga, Ac nwakla lohm selos ke ma saok.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
“LEUM GOD El oreyula meet liki ma nukewa, Orekma se emeet lal in pacl loeloes somla.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Orekla nga ke mutaweyen ma nukewa, Meet liki na orekla faclu.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Nga isusla meet liki oasr meoa, Pacl ma soenna oasr unon in kof.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Nga isusla meet liki oasr fineol uh, Meet liki tohktok uh oakiyuki,
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
Meet liki na ke God El orala faclu, ku inima we — Soenna oasr kutkut srisrik lun infohk uh.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Nga oasr we ke El oakiya ma oan inkusrao, Ac ke El asroelik pekusra uh fin meoa,
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
Ke pacl se el filiya pukunyeng yen engyengu, Ke El ikasla unon in kof in meoa,
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
Ac ke El sapkin tuh kof in meoa uh in tia alukela srikasrak ma El oakiya. Nga muta we ke El oakiya pwelung loangeyen faclu.
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Nga muta siskal oana sie mwet lemlem nu ke musa. Len nukewa nga mwe engan nu sel, Ac nga engan ye mutal pacl nukewa —
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
Nga engan ke faclu, Ac ke mwet su muta fin faclu.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
“Ke ma inge, tulik nutik, lohngyu inge. Oru oana ke nga fahk, ac kowos ac fah insewowo.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Lohng ma lutiyuk kowos kac, Aklalmwetmetye kowos, ac tia pilesru.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Insewowo mwet se su muta ke mutunoa sik len nukewa, Ac soano in lohngyu ke nien utyak nu inkul sik.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Mwet se su koneyuyak el konauk moul, Ac LEUM GOD El ac fah insewowo sel.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Mwet se su tia koneyuyak el sifacna kunausulla; Kutena mwet su srungayu, lungse misa.”
