Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Voici la sagesse qui appelle, la raison qui élève la voix.
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Sur la cime des hauteurs qui bordent la route, au croisement des chemins, elle s’est postée.
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Dans le voisinage des portes qui conduisent dans la cité, à l’entrée des avenues, elle fait retentir ses apostrophes:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
"Mortels, c’est vous que j’appelle; fils de l’homme, c’est à vous que s’adresse ma voix.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Niais, sachez le prix de la réflexion; sots, sachez le prix de l’intelligence.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Ecoutez, car j’énonce de nobles vérités, et mes lèvres s’ouvrent pour des leçons de droiture.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Oui, ma bouche ne profère que vérité, et mes lèvres ont horreur de l’impiété.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Elles sont empreintes de droiture, toutes les paroles de ma bouche; en elles, rien d’équivoque ni de louche.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Toutes sont loyales au gré de l’homme intelligent, et probes pour qui possède le savoir.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Attachez à ma morale plus de prix qu’à l’argent, à la vraie connaissance plus qu’à l’or de choix.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
C’Est que la sagesse est plus précieuse que les perles: tous les biens réunis ne la valent point.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Je suis la sagesse, en pleine possession de la réflexion; j’atteins la science des habiles conceptions.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Craindre l’Eternel, c’est haïr le mal; l’orgueil et l’arrogance, le chemin du malfaiteur, la bouche perverse, voilà ce que je déteste.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
A moi les conseils, gage de succès; je suis l’intelligence, et la force est mon attribut.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Par moi règnent les rois, et les princes fondent des lois de justice.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Par moi gouvernent les grands et les nobles, tous ceux qui rendent la justice sur terre.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
J’Aime qui m’aime, et qui me cherche me trouve.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Avec moi sont richesse et honneur, fortune durable et juste récompense.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Mon fruit est meilleur que l’or et les métaux précieux, et mon produit que l’argent de choix.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Je suis avec persévérance la voie de la justice, les sentiers de l’équité,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
en donnant à ceux qui m’aiment des biens en partage, en remplissant leurs trésors.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
L’Eternel me créa au début de son action, antérieurement à ses œuvres, dès l’origine des choses.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Dès les temps antiques, je fus formée, tout au commencement, bien avant la naissance de la terre.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
II n’y avait pas encore d’océan quand je naquis, ni de sources chargées d’eaux.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Avant les montagnes plongeant dans les profondeurs, avant les coteaux, je fus douée de vie,
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
avant que Dieu eût fait la terre et ses vastes espaces, la masse des glèbes du sol.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Quand il affermit les cieux, j’étais là, et quand il traça un cercle autour de la surface de l’abîme;
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
quand il consolida les nuées dans les régions supérieures, quand jaillirent avec force les sources souterraines;
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
quand il imposa à la mer ses limites, empêchant les eaux d’enfreindre son ordre, et qu’il fixa les fondements de la terre.
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Alors j’étais à ses côtés, habile ouvrière, dans un enchantement perpétuel, goûtant en sa présence des joies sans fin,
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
m’égayant sur son globe terrestre et faisant mes délices des fils de l’homme.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Et maintenant, mes fils, écoutez-moi: heureux ceux qui suivent fidèlement mes voies!
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Ecoutez la loi morale pour devenir sages, et ne la traitez pas avec mépris.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Heureux l’homme qui m’obéit, en accourant à mes portes jour par jour et en observant les piliers sur lesquels s’ouvre ma demeure!
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Car celui qui m’a trouvée a trouvé la vie et conquis la bienveillance de l’Eternel."
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Mais qui me manque se perd lui-même: me haïr, c’est aimer la mort!
