Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Eikö viisaus kutsu, eikö taito anna äänensä kuulua?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Ylös kummuille, tien viereen, polkujen risteyksiin hän on asettunut.
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Porttien pielissä, kaupungin portilla, oviaukoissa hän huutaa:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
"Teitä minä kutsun, miehet, ja ihmislapsille kaikuu minun ääneni.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Tulkaa, yksinkertaiset, mieleviksi; tulkaa järkeviksi, te tyhmät.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Kuulkaa, sillä jalosti minä puhun, ja avaan huuleni puhumaan, mikä oikein on;
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
sillä totuutta minun suuni haastaa, ja jumalattomuus on minun huulilleni kauhistus.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Vanhurskaat ovat minun suuni sanat kaikki, ei ole niissä mitään petollista, ei väärää.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Ne ovat kaikki oikeat ymmärtäväiselle, suorat niille, jotka löysivät tiedon.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Ottakaa minun kuritukseni, älkääkä hopeata, ja tieto ennen valituinta kultaa.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Sillä parempi on viisaus kuin helmet, eivät mitkään kalleudet vedä sille vertaa.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Minä, viisaus, olen perehtynyt mielevyyteen, olen löytänyt tiedon ja taidollisuuden.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Herran pelko on pahan vihaamista. Kopeutta ja ylpeyttä, pahaa tietä ja kavalaa suuta minä vihaan.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Minulla on neuvo ja neuvokkuus; minä olen ymmärrys, minulla on voima.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Minun avullani kuninkaat hallitsevat, ruhtinaat säädöksensä vanhurskaasti säätävät.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Minun avullani päämiehet vallitsevat ja ylhäiset, maan tuomarit kaikki.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Minä rakastan niitä, jotka minua rakastavat, ja jotka minua varhain etsivät, ne löytävät minut.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Minun tykönäni on rikkaus ja kunnia, ikivanha varallisuus ja vanhurskaus.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Minun hedelmäni on parempi kuin kulta, kuin puhtain kulta, minun antamani voitto valituinta hopeata parempi.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Minä vaellan vanhurskauden polkua, oikeuden teitten keskikohtaa,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
antaakseni niille, jotka minua rakastavat, pysyvän perinnön ja täyttääkseni heidän aarrekammionsa.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Herra loi minut töittensä esikoiseksi, ensimmäiseksi teoistaan, ennen aikojen alkua.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Iankaikkisuudesta minä olen asetettu olemaan, alusta asti, hamasta maan ikiajoista.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Ennenkuin syvyyksiä oli, synnyin minä, ennenkuin oli lähteitä, vedestä rikkaita.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Ennenkuin vuoret upotettiin paikoilleen, ennen kukkuloita, synnyin minä,
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
kun hän ei vielä ollut tehnyt maata, ei mantua, ei maanpiirin tomujen alkuakaan.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Kun hän taivaat valmisti, olin minä siinä, kun hän veti piirin syvyyden pinnalle,
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
kun hän teki vahvoiksi pilvet korkeudessa, kun syvyyden lähteet saivat voiman,
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
kun hän merelle asetti sen rajat, että vedet eivät kävisi hänen käskynsä yli, kun hän vahvisti maan perustukset,
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
silloin minä hänen sivullansa hoidokkina olin, ihastuksissani olin päivästä päivään ja leikitsin hänen edessänsä kaikin ajoin;
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
leikitsin hänen maanpiirinsä päällä, ja ihastukseni olivat ihmislapset.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Siis te, lapset, kuulkaa minua; autuaat ne, jotka noudattavat minun teitäni!
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Kuritusta kuulkaa, niin viisastutte; älkää sen antako mennä menojaan.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Autuas se ihminen, joka minua kuulee, valvoo minun ovillani päivästä päivään, vartioitsee minun ovieni pieliä!
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Sillä joka minut löytää, löytää elämän ja saa Herran mielisuosion.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Mutta joka menee minusta harhaan, saa vahingon sielullensa; kaikki, jotka minua vihaavat, rakastavat kuolemaa."
