Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Donge rieko luongo? Donge ngʼeyo tiend wach tingʼo dwonde ka goyo koko?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Ochungʼ e kuonde motingʼore e bath yo, e akerkeke mag yore.
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Oywak matek e bath dhorangeye midonjogo e dala maduongʼ,
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
kowacho niya, “Aluongou, yaye un ji, aluongou un ji duto manie piny.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Un joma ngʼeyogi tin, nwangʼuru rieko; to un joma ofuwo, nwangʼuru ngʼeyo.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Winjuru, nikech an gi gik mabeyo mangʼeny madwaro nyisou; ayawo dhoga mondo awach gima kare.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Dhoga wacho gima adiera nikech dhoga kwedo gik maricho.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Weche duto mawuok e dhoga gin kare, onge moro kuomgi mobam kata modwanyore.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Ne jogo mongʼeyo pogo tiend wach, gigi duto nikare, giber ni jogo man-gi ngʼeyo.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Yier puonjna kar fedha kendo ngʼeyo kar dhahabu mowal,
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
nikech rieko ber moloyo kite ma nengogi tek, kendo gimoro amora madiher ok nyal romo kode.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
“An, rieko, wadak kaachiel gi ngʼado bura makare; an-gi ngʼeyo kod pogo tiend wach.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Luoro Jehova Nyasaye en sin gi richo; amon gi sunga kod ngʼayi, timbe maricho kod wuoyo mochido.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Ngʼado rieko kod ngʼado bura malongʼo gin maga; an-gi winjo tiend wach kod nyalo.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
An ema amiyo ruodhi locho kendo joloch loso chike makare.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Nikech an, amiyo yawuot ruodhi loch kod joka ruodhi duto marito pinje.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Ahero jogo mohera, to jogo ma manya yuda.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Mwandu gi luor ni kuoma, mwandu mochwere kod mewo.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Olemba ber moloyo dhahabu maber, gino machiwo oloyo fedha moyier.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Awuotho e yo mobidhore makare, e yore mag bura makare,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
kachiwo mwandu ni jogo mohera kendo amiyo kuondegi mag keno bedo mopongʼ chutho.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
“Jehova Nyasaye nokwongo chweya kaka tichne mokwongo motelo ni tijene machon.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Noyiera aa chakruok manyaka chiengʼ, kapok piny kobetie.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Kapok nembe kobetie, nonywola kata ka sokni mopongʼ gi pi ne onge.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Nonywola ka gode madongo ne pok obedo kuonde ma gintie, bende ka gode matindo ne pod onge,
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
kapok ne ochweyo piny kaachiel gi pewene kata mana lowo mar piny.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Ne antie kane oketo polo kama entie, kata kane oketo giko mar nembe,
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
kane oketo boche polo malo, kendo kane oketo sokni mag nembe mogurore motegno,
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
kane ochiwo kuonde giko mag nam matin mondo pi kik okadh kama oketee, kendo kane oloso mise mar piny.
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Ne an jatich molony mobedo bute. Napongʼ gi mor mogundho odiechiengʼ ka odiechiengʼ kamor e nyime kinde duto,
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
ka amor e pinye mangima kendo ail gi ji duto.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
“Omiyo koro yawuota, winjauru; gin johawi jogo morito yorena.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Winjuru puonjna mondo ubed mariek, kik uchagi.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
En jahawi ngʼat mawinja, marito pile e dhoutena korito e dhorangaya.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Nimar ngʼat monwangʼa oyudo ngima kendo oyudo ngʼwono kuom Jehova Nyasaye.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
To ngʼatno ma odaga hinyore kende owuon; jogo duto mamon koda ohero tho.”
