< Príslovia 7 >

1 Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
Hijo mío, guarda mis razones, y encierra contigo mis mandamientos.
2 Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
Guarda mis mandamientos, y vivirás; y mi ley como las niñas de tus ojos.
3 Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
Lígalos a tus dedos: escríbelos en la tabla de tu corazón.
4 Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
Di a la sabiduría: Tú eres mi hermana; y a la inteligencia llama parienta:
5 Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
Para que te guarden de la mujer ajena, y de la extraña, que ablanda sus palabras.
6 Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
Porque mirando yo por la ventana de mi casa, por mi ventana,
7 Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
Miré entre los simples, consideré entre los mancebos un mancebo falto de entendimiento,
8 Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
El cual pasaba por la calle, junto a su esquina; e iba camino de su casa,
9 V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
A la tarde del día, ya que oscurecía, en la oscuridad y tiniebla de la noche:
10 A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
Y veis aquí una mujer, que le sale al encuentro con atavío de ramera, astuta de corazón,
11 Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
Alborotadora y rencillosa: sus pies no pueden estar en casa:
12 Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
Ahora de fuera, ahora por las plazas: asechando por todas las encrucijadas.
13 I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
Y traba de él, y bésale; desvergonzó su rostro; y díjole:
14 Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
Sacrificios de paz he prometido, hoy he pagado mis votos:
15 Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
Por tanto he salido a encontrarte, buscando diligentemente tu faz; y héte hallado.
16 Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
Con paramentos he emparamentado mi cama, alzados con cuerdas de Egipto.
17 Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
He sahumado mi cámara con mirra, áloes, y canela.
18 Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
Ven, embriaguémosnos de amores hasta la mañana: alegrémosnos en amores.
19 Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
Porque el marido no está en su casa, ha ido a un viaje muy largo:
20 Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
El saco del dinero llevó en su mano, el día de la fiesta volverá a su casa.
21 I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
Derribóle con la multitud de la suavidad de sus palabras: con la blandura de sus labios le compelió.
22 Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
Váse en pos de ella luego, como va el buey al degolladero, y como el insensato a las prisiones para ser castigado:
23 Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
De tal manera que la saeta traspasó su hígado: como el ave que se apresura al lazo, y no sabe que es contra su vida.
24 Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
Ahora pues hijos, oídme, y estád atentos a las razones de mi boca.
25 Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
No se aparte a sus caminos tu corazón; y no yerres en sus veredas.
26 Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
Porque a muchos ha hecho caer muertos; y todos los fuertes han sido muertos por ella.
27 Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti. (Sheol h7585)
Caminos del sepulcro son su casa, que descienden a las cámaras de la muerte. (Sheol h7585)

< Príslovia 7 >