Príslovia 7
1 Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
fili mi custodi sermones meos et praecepta mea reconde tibi
2 Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
serva mandata mea et vives et legem meam quasi pupillam oculi tui
3 Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
liga eam in digitis tuis scribe illam in tabulis cordis tui
4 Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
dic sapientiae soror mea es et prudentiam voca amicam tuam
5 Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
ut custodiat te a muliere extranea et ab aliena quae verba sua dulcia facit
6 Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
de fenestra enim domus meae per cancellos prospexi
7 Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
et video parvulos considero vecordem iuvenem
8 Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
qui transit in platea iuxta angulum et propter viam domus illius graditur
9 V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
in obscuro advesperascente die in noctis tenebris et caligine
10 A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
et ecce mulier occurrit illi ornatu meretricio praeparata ad capiendas animas garrula et vaga
11 Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
quietis inpatiens nec valens in domo consistere pedibus suis
12 Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
nunc foris nunc in plateis nunc iuxta angulos insidians
13 I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
adprehensumque deosculatur iuvenem et procaci vultu blanditur dicens
14 Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
victimas pro salute debui hodie reddidi vota mea
15 Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
idcirco egressa sum in occursum tuum desiderans te videre et repperi
16 Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
intexui funibus lectum meum stravi tapetibus pictis ex Aegypto
17 Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
aspersi cubile meum murra et aloe et cinnamomo
18 Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
veni inebriemur uberibus donec inlucescat dies et fruamur cupitis amplexibus
19 Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
non est enim vir in domo sua abiit via longissima
20 Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
sacculum pecuniae secum tulit in die plenae lunae reversurus est domum suam
21 I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
inretivit eum multis sermonibus et blanditiis labiorum protraxit illum
22 Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
statim eam sequitur quasi bos ductus ad victimam et quasi agnus lasciviens et ignorans quod ad vincula stultus trahatur
23 Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
donec transfigat sagitta iecur eius velut si avis festinet ad laqueum et nescit quia de periculo animae illius agitur
24 Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
nunc ergo fili audi me et adtende verba oris mei
25 Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
ne abstrahatur in viis illius mens tua neque decipiaris semitis eius
26 Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
multos enim vulneratos deiecit et fortissimi quique interfecti sunt ab ea
