Príslovia 7
1 Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
| בְּנִי שְׁמֹר אֲמָרָי וּמִצְוֺתַי תִּצְפֹּן אִתָּֽךְ׃ |
2 Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
| שְׁמֹר מִצְוֺתַי וֶחְיֵה וְתוֹרָתִי כְּאִישׁוֹן עֵינֶֽיךָ׃ |
3 Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
| קָשְׁרֵם עַל־אֶצְבְּעֹתֶיךָ כָּתְבֵם עַל־לוּחַ לִבֶּֽךָ׃ |
4 Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
| אֱמֹר לַֽחָכְמָה אֲחֹתִי אָתְּ וּמֹדָע לַבִּינָה תִקְרָֽא׃ |
5 Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
| לִשְׁמָרְךָ מֵאִשָּׁה זָרָה מִנָּכְרִיָּה אֲמָרֶיהָ הֶחֱלִֽיקָה׃ |
6 Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
| כִּי בְּחַלּוֹן בֵּיתִי בְּעַד אֶשְׁנַבִּי נִשְׁקָֽפְתִּי׃ |
7 Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
| וָאֵרֶא בַפְּתָאיִם אָבִינָה בַבָּנִים נַעַר חֲסַר־לֵֽב׃ |
8 Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
| עֹבֵר בַּשּׁוּק אֵצֶל פִּנָּהּ וְדֶרֶךְ בֵּיתָהּ יִצְעָֽד׃ |
9 V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
| בְּנֶֽשֶׁף־בְּעֶרֶב יוֹם בְּאִישׁוֹן לַיְלָה וַאֲפֵלָֽה׃ |
10 A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
| וְהִנֵּה אִשָּׁה לִקְרָאתוֹ שִׁית זוֹנָה וּנְצֻרַת לֵֽב׃ |
11 Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
| הֹמִיָּה הִיא וְסֹרָרֶת בְּבֵיתָהּ לֹא־יִשְׁכְּנוּ רַגְלֶֽיהָ׃ |
12 Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
| פַּעַם ׀ בַּחוּץ פַּעַם בָּרְחֹבוֹת וְאֵצֶל כָּל־פִּנָּה תֶאֱרֹֽב׃ |
13 I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
| וְהֶחֱזִיקָה בּוֹ וְנָשְׁקָה־לּוֹ הֵעֵזָה פָנֶיהָ וַתֹּאמַר לֽוֹ׃ |
14 Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
| זִבְחֵי שְׁלָמִים עָלָי הַיּוֹם שִׁלַּמְתִּי נְדָרָֽי׃ |
15 Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
| עַל־כֵּן יָצָאתִי לִקְרָאתֶךָ לְשַׁחֵר פָּנֶיךָ וָאֶמְצָאֶֽךָּ׃ |
16 Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
| מַרְבַדִּים רָבַדְתִּי עַרְשִׂי חֲטֻבוֹת אֵטוּן מִצְרָֽיִם׃ |
17 Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
| נַפְתִּי מִשְׁכָּבִי מֹר אֲהָלִים וְקִנָּמֽוֹן׃ |
18 Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
| לְכָה נִרְוֶה דֹדִים עַד־הַבֹּקֶר נִתְעַלְּסָה בָּאֳהָבִֽים׃ |
19 Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
| כִּי אֵין הָאִישׁ בְּבֵיתוֹ הָלַךְ בְּדֶרֶךְ מֵרָחֽוֹק׃ |
20 Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
| צְֽרוֹר־הַכֶּסֶף לָקַח בְּיָדוֹ לְיוֹם הַכֵּסֶא יָבֹא בֵיתֽוֹ׃ |
21 I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
| הִטַּתּוּ בְּרֹב לִקְחָהּ בְּחֵלֶק שְׂפָתֶיהָ תַּדִּיחֶֽנּוּ׃ |
22 Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
| הוֹלֵךְ אַחֲרֶיהָ פִּתְאֹם כְּשׁוֹר אֶל־טָבַח יָבוֹא וּכְעֶכֶס אֶל־מוּסַר אֱוֽ͏ִיל׃ |
23 Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
| עַד יְפַלַּח חֵץ כְּֽבֵדוֹ כְּמַהֵר צִפּוֹר אֶל־פָּח וְלֹֽא־יָדַע כִּֽי־בְנַפְשׁוֹ הֽוּא׃ |
24 Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
| וְעַתָּה בָנִים שִׁמְעוּ־לִי וְהַקְשִׁיבוּ לְאִמְרֵי־פִֽי׃ |
25 Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
| אַל־יֵשְׂטְ אֶל־דְּרָכֶיהָ לִבֶּךָ אַל־תֵּתַע בִּנְתִיבוֹתֶֽיהָ׃ |
26 Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
| כִּֽי־רַבִּים חֲלָלִים הִפִּילָה וַעֲצֻמִים כָּל־הֲרֻגֶֽיהָ׃ |
