Príslovia 7
1 Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
Mein Sohn, bewahre meine Rede und birg meine Gebote in dir!
2 Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
Beobachte meine Gebote, so wirst du leben, und bewahre meine Lehre wie einen Augapfel!
3 Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
Binde sie an deine Finger, schreibe sie auf die Tafel deines Herzens!
4 Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
Sprich zur Weisheit: Du bist meine Schwester! und sage zum Verstand: Du bist mein Vertrauter!
5 Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
daß du bewahrt bleibest vor dem fremden Weibe, vor der Buhlerin, die glatte Worte gibt!
6 Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
Denn als ich am Fenster meines Hauses durch das Gitter guckte
7 Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
und die Einfältigen beobachtete, bemerkte ich unter den Söhnen einen unverständigen Jüngling.
8 Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
Der strich auf der Gasse herum, nicht weit von ihrem Winkel, und betrat den Weg zu ihrem Haus
9 V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
in der Dämmerung, beim Einbruch der Nacht, da es dunkelte.
10 A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
Siehe, da lief ihm ein Weib entgegen im Hurenschmuck und verschmitzten Herzens,
11 Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
frech und zügellos. Ihre Füße können nicht zu Hause bleiben;
12 Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
bald auf der Straße, bald auf den Plätzen, an allen Ecken lauert sie.
13 I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
Die ergriff und küßte ihn, und mit unverschämter Miene sprach sie zu ihm:
14 Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
«Ich war ein Dankopfer schuldig, heute habe ich meine Gelübde bezahlt;
15 Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
darum bin ich ausgegangen dir entgegen, um eifrig dein Angesicht zu suchen, und ich fand dich auch!
16 Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
Ich habe mein Lager mit Teppichen gepolstert, mit bunten Decken von ägyptischem Garn;
17 Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
ich habe mein Bett besprengt mit Myrrhe, Aloe und Zimt.
18 Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
Komm, wir wollen der Liebe genießen bis zum Morgen, uns an Liebkosungen ergötzen!
19 Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
Denn der Mann ist nicht zu Hause, er hat eine weite Reise angetreten,
20 Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
er hat den Geldbeutel mitgenommen und kommt erst am Tage des Vollmonds wieder heim.»
21 I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
Durch ihr eifriges Zureden machte sie ihn geneigt und bewog ihn mit ihren glatten Worten,
22 Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
so daß er ihr plötzlich nachlief, wie ein Ochse zur Schlachtbank geht und wie ein Gefesselter zum Narrenhaus
23 Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
(bis ihm der Pfeil die Leber spaltet), wie ein Vogel ins Netz hinein fliegt und nicht weiß, daß es ihn sein Leben kostet!
24 Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
So schenkt mir nun Gehör, ihr Söhne, und merkt auf die Reden meines Mundes!
25 Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
Dein Herz neige sich nicht ihren Wegen zu, und verirre dich nicht auf ihre Pfade;
26 Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
denn sie hat viele verwundet und zu Fall gebracht, und gewaltig ist die Zahl ihrer Opfer.
