Príslovia 7
1 Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
Mein Sohn, behalte meine Reden! Bei dir verwahr, was ich dich heiße!
2 Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
Bewahr dir meine Vorschriften, so wirst du leben, und meine Weisung wie den Augapfel!
3 Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
Bind sie an deine Finger! Auf deines Herzens Tafel schreibe sie!
4 Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
Zur Weisheit sprich: "Du bist mir Schwester", nenn Einsicht deine Freundin,
5 Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
auf daß sie dich vor einem andere Weib bewahre, vor einer Fremden, die einschmeichelnd redet!
6 Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
Durchs Fenster meines Hauses, durchs Gitter schaute ich hinaus.
7 Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
Da sah ich einen Jüngling bei den noch Unerfahrenen, bemerkte bei den jungen Leuten einen Unvorsichtigen,
8 Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
der auf der Gasse nahe einer Ecke ging und in der Richtung meines Hauses schritt
9 V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
in Dämmerung, am Abende des Tags, in stiller Nachtzeit, in der Dunkelheit.
10 A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
Da tritt auf einmal ihm das Weib entgegen im Dirnenanzug mit geschnürter Brust.
11 Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
Unruhig trieb sie sich herum; zu Hause hatten ihre Füße keine Ruhe.
12 Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
Ein Schritt jetzt auf die Straße und auf den Markt ein Schritt; sie lauerte an jeder Ecke.
13 I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
Jetzt hascht sie ihn, küßt ihn; mit frecher Miene redet sie ihn an:
14 Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
"Schlachtopfer darzubringen, lag mir ob; ich habe heute mein Gelübde nun entrichtet.
15 Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
Deswegen bin ich ausgegangen, um dich zu suchen. Ich habe dich gefunden.
16 Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
Mit Decken habe ich bedeckt mein Lager, mit buntem Linnen aus Ägypten.
17 Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
Mit Myrrhen habe ich besprengt mein Lager, mit Aloë und Zimtgewürz.
18 Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
So komm! Wir wollen bis zum Morgen an der Liebe uns berauschen, in Liebe uns genießen.
19 Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
Der Mann ist nicht daheim; er zog auf Reisen in die Ferne.
20 Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
Er nahm den Beutel samt dem Gelde mit sich; am Vollmondstag erst kehrt er wieder heim."
21 I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
So bringt sie ihn herum durch ihr verführerisches Reden und reißt ihn fort durch ihre glatten Lippen.
22 Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
Er folgt ihr nach, der Harmlose, gleich einem Stier, den man zur Schlachtbank führt, gleich einem Hund zum Stricke,
23 Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
gleich einem Hirsch dahin, wo ihm ein Pfeil die Leber spaltet, gleich einem Vogel, der zur Schlinge eilt, und merkt es nicht, daß es sein Leben gilt.
24 Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
Nun, Söhne, horcht auf mich! Auf meines Mundes Reden merket!
25 Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
Laß nicht dein Herz zu ihren Wegen biegen! Verirr dich nicht auf ihre Steige!
26 Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
Denn viel sind der Erschlagenen, die sie gefällt, und viele sind's, die sie gemordet.
