Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Min sønn! Har du gått i borgen for din næste, har du gitt en fremmed ditt håndslag,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
har du latt dig binde ved din munns ord, har du latt dig fange i din munns ord,
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
så gjør således, min sønn, og frels dig, siden du er kommet i din næstes hånd: Gå og kast dig ned for din næste og storm inn på ham,
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
unn ikke dine øine søvn og dine øielokk blund,
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
frels dig som et rådyr av jegerens hånd og som en fugl av fuglefangerens hånd!
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Gå til mauren, du late, se dens ferd og bli vis!
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Enda den ikke har nogen fyrste, foged eller herre,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
sørger den dog om sommeren for sitt livsophold og sanker om høsten sin føde.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Hvor lenge vil du ligge, du late? Når vil du stå op av din søvn?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Du sier: La mig ennu få sove litt, blunde litt, folde mine hender litt og hvile!
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Da kommer armoden over dig som en landstryker og nøden som en mann med skjold.
12 Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
En niding, en ugjerningsmann er den som går omkring med en falsk munn,
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
som blunker med øinene, skraper med føttene, gjør tegn med fingrene,
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
som har svik i sitt hjerte, som tenker ut onde ting til enhver tid og volder tretter.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Derfor skal ulykken komme brått over ham; i et øieblikk skal han knuses, og det er ingen lægedom for ham.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Seks ting er det Herren hater, og syv er vederstyggeligheter for hans sjel:
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Stolte øine, falsk tunge og hender som utøser uskyldig blod,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
et hjerte som legger op onde råd, føtter som haster til det onde,
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
den som taler løgn og vidner falsk, og den som volder tretter mellem brødre.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Bevar, min sønn, din fars bud og forlat ikke din mors lære!
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Bind dem alltid til ditt hjerte, knytt dem fast om din hals!
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Når du går, skal de lede dig; når du ligger, skal de verne dig, og når du våkner, skal de tale til dig.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
For budet er en lykte og læren et lys, og tilrettevisninger til tukt er en vei til livet,
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
så de bevarer dig fra en ond kvinne, fra en fremmed kvinnes glatte tunge.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Attrå ikke hennes skjønnhet i ditt hjerte? og la henne ikke fange dig med sine øiekast!
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
For en skjøge armer en mann ut like til siste brødleiv, og annen manns hustru fanger en dyr sjel.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Kan nogen hente ild i sitt fang uten hans klær brennes op?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Eller kan nogen gå på glør uten hans føtter blir svidd?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Slik blir det med den som går inn til sin næstes hustru; ingen blir ustraffet som rører henne.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Blir ikke tyven foraktet, når han stjeler for å stille sin sult?
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Og hvis han blir grepet, må han betale syvfold; alt det han eier i sitt hus, må han gi.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Den som driver hor med en kvinne, er uten forstand; den som vil ødelegge sin sjel, han gjør slikt.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Hugg og skam får han, og hans vanære slettes aldri ut.
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
For nidkjær er mannens vrede, og han sparer ikke på hevnens dag;
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
han tar ikke imot bøter og lar sig ikke formilde, om du gir ham store gaver.
