Príslovia 6

1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

Mofavrenimoke, tava'onkare'ma nemanisimo'ma nofi hugahue hanigenka aza hugahue hananano, rumofonku'ma huvempa hunka kaza hugahuema hananana,

2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

kagraka'a huvempama hu'nenana kemo'ma kinama regatenigenka,

3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

mofavre'nimoka amana huo, hago agri azampi mani'nananki kagra'a kavufa anteraminka ana nete vunka, kasunku naneke ome hugeno, kina reogante'na amne fru hunka manigahane.

4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

Kavu tokora osunka, kavura omasenenka, ame hunka vuo.

5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

Kagra dia afumo'ene namamo enema zagagafama ahe vahe'mofo azampinti ame huno freankna hunka, kagra'a kavufga kaguvazio.

6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

Eri'zama e'ori feru vahe'motma kipazuvemoza nehaza zante ome negeta, rempi huta nentahita, knare antahi'zana eriho.

7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

Kipazuvemofona kva vahe'zmia omanigeno, zamazeri ante fatgohu kva vahe zamia omanigeno, kvama krizamante kva vahe zamia omani'neanagi,

8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

ne'zamo'ma rama'ama fore hianknafina nezama omane knafima nesagura, ne'zana eri atru nehaze.

9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

Eri'zama e'ori feru vahe'motma, nama'a zupa tamavura masegahaze? Nazupa masetamavuna segahaze?

10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

Osi'agna ko kavura masenka hinkrafora antegenko, osiagna ko mago'ane manifru nehunka, osiagna ko mago'ane kagemazampare kazana antenka manifru hananana,

11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

mago zanka'a omanetfa hanigenka, kumazafa vahemo atireti kazerino fenozanka'a erivagareankna hugahane.

12 Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

Mago zazmi omane kefozama nehaza vahe'mo'za akrehe krehe zmageru aruza vano nehaze.

13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.

Ana vahe'mo'za havigema nehanu'za zamavu resukinegami'za, zamagiareti rekapasga nehu'za, zamazanteti'ene zamazankoreti'ene erigu'a hu'za avame'namera hugahaze.

14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.

Havi avu'avaza'ma erifore'ma hu'zamo'a zamagu'afina avitenege'za, kefo avu'ava zana hakare zupa nehu'za, hazenkea eri hakare hu'za nevaze.

15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.

E'ina hu'negu e'inahu vahetera hantka huno havizamo'a agritera eno, ame huno azeri haviza hanigeno, ana'ma azeri havizama hania knazama eritre kana omanetfa hugahie.

16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

Sigisi'a zama Ra Anumzamofoma agomanetea zantamina me'neanagi, seveni'a zamo'a Ra Anumzamofo avurera kasrino haviza me'ne.

17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

Agra avufga erisga nehuno, ru vahe kefenkami atre'zane, havigema hu'zane, hazenke'a omane vahe'ma aheno korama'a eri fegi atre'zane,

18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

havi antahintahizamo antahintahifima mevite'zane, havi zante'ma ame huno avreno neviazane ave'nosie.

19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

Keagama refkohu trate osu'nea zanku tamage nehie huno havige hu vahe'ma, zamagipinti'ma krunagema hu'zama atineramia zane, naga'afima hazenke zama eri hakare nehiazana Anumzamo'a agonete.

20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

Mofavrenimoke, negafa'ma kasamisia kasegea otretfa nehunka, negrera'ma rempi hugamisia kea amge'anto.

21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

Kagu'afi erintenka azeri antakro maka zupa nehunka, avaseseza hiankna hunka rugaginka knankempi anakio.

22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

Kama vanoma hananana ana kemo kazeri fatgo nehuno, kavu'ma masesanana kegava huneganteno, masenesampinti'ma otisanana nanekea kasamigahie.

23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

Na'ankure ama ana kasegemo'a rampe tavikna higeno, amama rempima huneramia kemo'a masa megeno, kazeri fatgohu kavumro'ma antea kemo'a, mani'zamofo ka me'ne.

24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

Savri a'nemo'za kazeri hava huzankura ana kemo kza nehina, neve'enema mani fatgo osu savari avu'avazante vanoma nehania a'mofo haganentake ageru'mo'a kazeri havizana osugahie.

25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.

Ana a'mofo agi agonagura kegasanea osuge, atregeno kavazu hunaku'ma avureti'ma revumi'ma hugamisia zamo'a kavazua osino.

26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

Na'ankure savri a'enema mase zamo'a kazeri kefo regahianagi, vereti a'mo'ma kavazu haniana kasimu ka'a erigahie.

27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?

Akru huno neresia tevema hankeri kasumpima antesanana kukenaka'a azerino ontegahifi?

28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?

Teve zugu'ma neresifima kaga vapa'ma vananana, kagagusa teonkasagegosifi?

29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.

E'ina hukna hugahane, tava'onka'arema nemanisia ne'mofo a'enema masege, monkozama hananana hazenke erigahane.

30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,

Aga'ma netenigeno ne'zama nesia zanku'ma kumzafama erisia vahera, rama'a tamarimpa kna hunontaze.

31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:

Hu'neanagi ana ne'ma azerisageno'a, seveni'a zupa nama'aza eri'neo seveni'a zupa antegofetu huno miza segahie. Hagi atupa'ma hanuno'a, no'ma'afima ante'nesia fenoma'areti ene mizasegahie.

32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

Hianagi ru ne'mofo a'enema maseno monkozama huntesia ne'mo'a, ana negi' avu'ava zama'areti agra'a azeri haviza nehie.

33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.

Ahe'zama azeri agazema huntesaza zamo'a, agrite me'nesigeno agaze zamo'a vagaore agrite mevava hugahie.

34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.

Na'ankure ana a'mofo neve'ma rimpama ahesia zamo marerisigeno nona huno kahenaku esiana asuntagi'zana agripina omanegosie.

35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.

Ana hazenkere miza antege, rimpa azeri fru hu'naku rama'a zantami eme amisia zamo'a, azeri fru osugahie.