Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Mũrũ wakwa, ũngĩkorwo ũigĩte kĩndũ gĩa kũrũgamĩrĩra thiirĩ wa mũndũ wa itũũra rĩaku, ũkorwo atĩ nĩwe ũtuĩkĩte wa kũmũrĩhĩra thiirĩ harĩ mũndũ ũngĩ-rĩ,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
ũngĩkorwo ũtegeetwo nĩ ũrĩa uugĩte, ũkagwatithio nĩ ciugo cia kanua gaku-rĩ,
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
gĩĩke atĩrĩ, mũrũ wakwa, nĩguo wĩteithũre, kuona atĩ nĩũgwĩte moko-inĩ ma mũndũ wa itũũra rĩaku: Thiĩ wĩnyiihie wee mwene; mũthaithe mũno akuohere.
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Ndũkareke maitho maku mone toro, kana ũreke imone ciaku icũnge.
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Wĩteithũre o ta ũrĩa thwariga ĩĩteithũraga kuuma moko-inĩ ma mũguĩmi, o na kana ta ũrĩa nyoni ĩĩteithũraga kuuma mũtego-inĩ wa mũtegi.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Thiĩ harĩ thigiriri, wee kĩgũũta gĩkĩ; ũcũũranie mĩtugo yayo nĩguo ũũhĩge!
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Ndĩrĩ mũnene, kana mũmĩrũgamĩrĩri, o na kana mũmĩathi,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
no nĩĩigagĩra mũthiithũ wa irio hĩndĩ ya riũa, na ĩgacookanĩrĩria irio ciayo hĩndĩ ya magetha.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Ũgũkoma hau nginya-rĩ, wee kĩgũũta gĩkĩ? Ũrĩũkĩra rĩ, ũtige toro waku?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Komakoma gatoro kanini, na ũcũngacũnge hanini, na ũkũnje moko hanini nĩguo ũhurũke;
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
atĩrĩ, ũthĩĩni ũgaagũkorerera ta mũitũ, ũkorererwo nĩ wagi ũhaana ta mũndũ wĩohete indo cia mbaara.
12 Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Mũndũ kĩmaramari na mwaganu-rĩ, ũrĩa ũthiiaga akĩaragia ndeto itarĩ nũngĩrĩru,
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
ũcio uunagĩra andũ riitho, na akaheenereria andũ na makinya make, o na akaheneria andũ na ciara ciake-rĩ,
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
ũcio ũthugundaga ũũru arĩ na maheeni ngoro-inĩ yake: ũcio hĩndĩ ciothe ahuraga maũndũ ma nyamũkano.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Nĩ ũndũ ũcio mũtino ũkaamũhubanĩria o rĩmwe aterĩgĩrĩire; mwanangĩko ũtarĩ kĩhonia nĩũkamũniina biũ.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Kũrĩ maũndũ matandatũ mathũirwo nĩ Jehova, ĩĩ, o na nĩ mũgwanja marĩa onaga marĩ magigi, nĩmo:
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
maitho ma mwĩtĩĩo, na rũrĩmĩ rũrĩa rũheenanagia, na moko marĩa maitaga thakame ya andũ matehĩtie,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
na ngoro ĩrĩa ĩthugundaga maũndũ ma waganu, na magũrũ marĩa matengʼeraga gũthiĩ gwĩka ũũru,
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
na mũira ũtarĩ wa ma ũrĩa ũthothoraga ndeto cia maheeni, o na mũndũ ũrĩa ũrehaga nyamũkano gatagatĩ ka andũ a nyina ũmwe.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Mũrũ wakwa, tũũra ũrũmĩtie maathani ma thoguo, na ndũgatirike ũrutani wa maitũguo.
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Moherere ngoro-inĩ yaku nginya tene; makundĩke marigiicĩrie ngingo yaku.
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Rĩrĩa ũgũthiĩ-rĩ, nĩmarĩgũtongoragia; wakoma-rĩ, nĩmarĩkũmenyagĩrĩra; na rĩrĩa warahũka-rĩ, nĩmarĩkwaragĩria.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Nĩgũkorwo maathani maya nĩ tawa, na ũrutani ũyũ nĩ ũtheri, namo mataaro ma kũrũnga mũndũ-rĩ, nĩmo njĩra ya muoyo,
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
magakweheragia harĩ mũndũ-wa-nja ũcio mwaganu, na magakũhonokia kuuma kũrĩ rũrĩmĩ rũnyoroku rwa mũtumia ũcio ngʼenyũ.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Ndũkerirĩrie ũthaka wake ngoro-inĩ yaku, kana ũreke akũguucĩrĩrie na maitho make,
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
nĩgũkorwo mũmaraya atũmaga mũndũ athĩĩne nginya ahooyage kenyũ ka mũgate, na mũtumia mũtharia aguĩmaga muoyo waku guo mwene.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Mũndũ no atahĩre mwaki gĩthũri-inĩ gĩake, na nguo ciake itihĩe?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Mũndũ no agerere igũrũ rĩa makara marĩ na mwaki, na makinya make matihĩe?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Ũguo no taguo mũndũ ũrĩa ũkomaga na mũtumia wa mũndũ ũngĩ atariĩ; gũtirĩ mũndũ ũngĩmũhutia na ndaherithio.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Andũ matimenaga mũici angĩkorwo aiyĩte nĩguo eniinĩre ngʼaragu rĩrĩa arĩ mũhũũtu.
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
No rĩrĩ, angĩnyiitwo-rĩ, no nginya arĩhe maita mũgwanja, o na angĩkorwo ekũrĩha na ũtonga wa nyũmba yake wothe.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
No mũndũ ũrĩa ũtharagia nĩagĩte wĩciirio; ũrĩa wothe wĩkaga ũguo nĩwe mwene wĩyanangaga.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Nguraro na kwĩnyararithia nĩcio igai rĩake, na cio thoni icio ciake gũtirĩ hĩndĩ igaathario ithire;
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
nĩgũkorwo ũiru nĩguo warahũraga mangʼũrĩ ma mũthuuri, na ndakaigua tha akĩĩrĩhĩria.
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
Ndagetĩkĩra irĩhi o na rĩrĩkũ; nĩakaarega ihaki o na rĩrĩ inene atĩa.
