Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Mein Sohn! Hast du für deinen Nächsten dich verbürgt, hast Handschlag du für einen anderen gegeben,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
bist du verstrickt durch deines Mundes Reden, durch deines Mundes Worte selbst gefangen,
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
dann, Sohn, sieh zu, daß du dich rettest, da du doch in die Hand des Nächsten eingeschlagen: Geh ohne Säumen hin! Bestürme deinen Nächsten!
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Gönn deinen Augen keinen Schlaf, nicht deinen Augenwimpern Schlummer!
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Errette dich gleich der Gazelle aus der Schlinge, gleich einem Vogel aus des Fängers Hand!
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Zur Ameise, du Fauler, geh, schau ihre Art und werde klug
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
durch sie die keinen Fürsten hat, nicht Amtmann, nicht Gebieter,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
sie, die im Sommer schon ihr Brot bereitet und in der Ernte ihre Speise sammelt!
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Wie lange, Fauler, willst du liegen? Wann willst du dich vom Schlaf erheben?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
"Ach noch ein wenig Schlaf, ein wenig Schlummer, ein wenig noch die Hände ineinander legen, um zu ruhen!"
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Schon kommt die Armut über dich, gleich der des Strolches, und Mangel gleich dem eines Bettlers.
12 Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Ein Teufelsmann ist der Halunke, der in der Falschheit seines Mundes wandelt,
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
der mit dem Auge blinzelt, mit dem Fuße deutet, mit seinen Fingern Zeichen gibt
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
und der Verkehrtes sinnt im Herzen und allzeit Streitereien anfängt.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Das Unheil, das er stiftet, kommt ganz plötzlich; in einem Augenblicke schlägt er unheilbare Wunden.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Sechs Dinge sind dem Herrn verhaßt; ein Greuel sind ihm sieben:
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
hochmütige Augen, falsche Zunge, Hände, die unschuldig Blut vergießen,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
ein Herz, das arge Tücke sinnt, und Füße, die behend zum Schlechten eilen;
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
wer Lügen haucht als falscher Zeuge; wer Händel zwischen Brüdern stiftet.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Mein Sohn, beachte das Gebot des Vaters! Verwirf nicht deiner Mutter Mahnung
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
und bind sie dir aufs Herz für alle Zeit! Leg sie um deinen Hals als Schmuck!
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Bei deinem Gehen möge sie dich leiten, bei deinem Niederlegen dich bewachen, und dich ansprechen, wachst du auf.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Denn das Gebot ist eine Leuchte, ein Licht die Weisung; ein Weg zum Leben ist die Mahnung und die Warnung.
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
Denn sie bewahren dich vorm schlimmen Weib und vor der Fremden glatter Zunge.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Nach ihrer Schönheit giere nicht in deinem Herzen! Sie fange nicht mit ihren Blicken dich!
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Für eine Dirne geht ein Brotlaib drauf; doch eine Ehefrau macht Jagd auf teures Leben.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Kann jemand Feuer in den Schoß einscharren, und seine Kleider würden nicht dabei versengt?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Auf glühende Kohlen sollte jemand treten, und seine Füße würden nicht verbrannt?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Also ergeht es dem, der zu des Nächsten Weibe geht; wer sie berührt, der bleibt nicht ungestraft.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Verachtet man nicht einen Dieb, auch wenn er stiehlt, bloß um die Gier zu stillen, dieweil ihn hungert?
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Wird er ertappt, dann muß er siebenfach ersetzen, muß seines Hauses Hab und Gut hingeben.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Wer Ehebruch mit einem Weibe treibt, ist unsinnig; nur wer sich selber ins Verderben stürzen will, tut so etwas.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Nur Schläge, Schande findet er, und seine Schmach ist unauslöschlich.
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
Des Ehemannes Grimm wird leidenschaftlich aufgeregt; er schont ihn nicht am Tag der Rache.
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
Mit irgendeinem Reuegeld beruhigt er sich nicht; er gibt sich nicht zufrieden, auch wenn du noch soviel Geschenke gibst.
