Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Mi sone, if thou hast bihiyt for thi freend; thou hast fastned thin hoond at a straunger.
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
Thou art boundun bi the wordis of thi mouth; and thou art takun with thin owne wordis.
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Therfor, my sone, do thou that that Y seie, and delyuere thi silf; for thou hast fallun in to the hond of thi neiybore. Renne thou aboute, haste thou, reise thi freend;
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
yyue thou not sleep to thin iyen, nether thin iyeliddis nappe.
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Be thou rauyschid as a doo fro the hond; and as a bridde fro aspiyngis of the foulere.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
O! thou slowe man, go to the `amte, ether pissemyre; and biholde thou hise weies, and lerne thou wisdom.
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Which whanne he hath no duyk, nethir comaundour, nether prince;
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
makith redi in somer mete to hym silf, and gaderith togidere in heruest that, that he schal ete.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Hou long schalt thou, slow man, slepe? whanne schalt thou rise fro thi sleep?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
A litil thou schalt slepe, a litil thou schalt nappe; a litil thou schalt ioyne togidere thin hondis, that thou slepe.
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
And nedynesse, as a weigoere, schal come to thee; and pouert, as an armed man. Forsothe if thou art not slow, thi ripe corn schal come as a welle; and nedynesse schal fle fer fro thee.
12 Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
A man apostata, a man vnprofitable, he goith with a weiward mouth;
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
he bekeneth with iyen, he trampith with the foot, he spekith with the fyngur,
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
bi schrewid herte he ymagyneth yuel, and in al tyme he sowith dissenciouns.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
His perdicioun schal come to hym anoon, and he schal be brokun sodeynli; and he schal no more haue medecyn.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Sixe thingis ben, whyche the Lord hatith; and hise soule cursith the seuenthe thing.
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Hiye iyen, a tunge liere, hondis schedinge out innocent blood,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
an herte ymagynynge worste thouytis, feet swifte to renne in to yuel,
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
a man bringynge forth lesingis, a fals witnesse; and him that sowith discordis among britheren.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Mi sone, kepe the comaundementis of thi fadir; and forsake not the lawe of thi modir.
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Bynde thou tho continueli in thin herte; and cumpasse `to thi throte.
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Whanne thou goist, go tho with thee; whanne thou slepist, kepe tho thee; and thou wakynge speke with tho.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
For the comaundement of God is a lanterne, and the lawe is liyt, and the blamyng of techyng is the weie of lijf;
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
`that the comaundementis kepe thee fro an yuel womman, and fro a flaterynge tunge of a straunge womman.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Thin herte coueite not the fairnesse of hir; nether be thou takun bi the signes of hir.
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
For the prijs of an hoore is vnnethe of o loof; but a womman takith the preciouse soule of a man.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Whether a man mai hide fier in his bosum, that hise clothis brenne not;
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
ethir go on colis, and hise feet be not brent?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
So he that entrith to the wijf of his neiybore; schal not be cleene, whanne he hath touchid hir.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
It is not greet synne, whanne a man stelith; for he stelith to fille an hungri soule.
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
And he takun schal yelde the seuenthe fold; and he schal yyue al the catel of his hous, and schal delyuere hym silf.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
But he that is avouter; schal leese his soule, for the pouert of herte.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
He gaderith filthe, and sclaundrith to hym silf; and his schenschip schal not be don awei.
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
For the feruent loue and strong veniaunce of the man schal not spare in the dai of veniaunce,
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
nether schal assente to the preieris of ony; nether schal take ful many yiftis for raunsum.
