Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
My son, if thou have become surety for thy neighbour, —have struck for a stranger thy hands,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
Thou hast been snared by the sayings of thy mouth, —thou hast been caught by the sayings of thy mouth.
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Do this then, my son, and deliver thyself, When thou hast come into the hand of thy neighbour, Go, haste thee, and urge thy neighbour;
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Do not give sleep to thine eyes, or slumber to thine eyelashes;
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Deliver thyself, as a gazelle out of the hand, and as a bird, out of the hand of the fowler.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Go to the ant, thou sluggard, observe her ways, and be wise;
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Which, having no harvest, scribe, or ruler,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
Prepareth, in the summer, her food, hath collected, in the harvest, her sustenance.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
How long, O sluggard, wilt thou lie? how long ere thou rise from thy sleep?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
A little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to rest: —
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
So shall come in, as a highwayman, thy poverty, and, thy want, as one armed with a shield.
12 Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
An abandoned man, a man of iniquity, [is he] who—goeth on in perversity of mouth;
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
Winketh with his eyes, speaketh with his foot, pointeth with his fingers;
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
[Hath] perverse things in his heart, deviseth mischief on every occasion, strifes, he sendeth forth.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
For this cause, suddenly cometh his doom, in a moment, shall he be torn in pieces and there be no mending.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
These six things, doth Yahweh hate, yea, seven, are the abomination of his soul: —
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Eyes that are lofty, a tongue that is false, and hands shedding innocent blood;
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
A heart contriving iniquitous devices, feet hasting to run into mischief;
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
One that uttereth lies—a false witness, and one sending forth strifes between brethren.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Observe thou, my son, the commandment of thy father, and do not decline from the instruction of thy mother:
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Bind them upon thy heart continually, fasten them upon thy neck;
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
When thou walkest abroad, it shall guide thee, when thou sleepest, it shall watch over thee, when thou wakest, it shall speak to thee:
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
For, a lamp, is the commandment, and, the instruction, a light, and, the way of life, are the reproofs of correction:
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
To keep thee from the wicked woman, from the flattery of the tongue of her that is a stranger.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Do not covet her beauty, in thy heart, neither let her take thee, by her eyelashes;
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Because, for the sake of an impure woman, [a man may be brought] even to a cake of bread, —and, a man’s wife, for a precious soul, may hunt!
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Can a man snatch up fire in his bosom, and, his clothes, not be burned?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Or can a man walk upon hot coals, and, his feet, not be burned?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
So, he that goeth in unto his neighbour’s wife, no man shall be guiltless who toucheth her!
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Men despise not a thief, when he stealeth, to satisfy his appetite, because he is famished;
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Yet, if found, he must pay back sevenfold, All the substance of his house, must he give:
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
He that committeth adultery with a woman, lacketh sense, A destroyer of his own life, is he that doeth it;
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Smiting and shame, shall he find, and, his reproach, shall not be wiped out;
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
For, jealousy, is the rage of a man, nor will he spare, in the day of avenging;
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
He will not look, at any ransom, neither will he consent, though thou increase the bribe.
