Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
My sonne, if thou be surety for thy neighbour, and hast striken hands with the stranger,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
Thou art snared with the wordes of thy mouth: thou art euen taken with the woordes of thine owne mouth.
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Doe this nowe, my sonne, and deliuer thy selfe: seeing thou art come into the hande of thy neighbour, goe, and humble thy selfe, and sollicite thy friends.
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Giue no sleepe to thine eyes, nor slumber to thine eyelids.
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Deliuer thy selfe as a doe from the hande of the hunter, and as a birde from the hande of the fouler.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Goe to the pismire, O sluggarde: beholde her waies, and be wise.
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
For shee hauing no guide, gouernour, nor ruler,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
Prepareth her meat in the sommer, and gathereth her foode in haruest.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Howe long wilt thou sleepe, O sluggarde? when wilt thou arise out of thy sleepe?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Yet a litle sleepe, a litle slumber, a litle folding of the hands to sleepe.
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Therefore thy pouertie commeth as one that trauaileth by the way, and thy necessitie like an armed man.
12 Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
The vnthriftie man and the wicked man walketh with a froward mouth.
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
He maketh a signe with his eyes: he signifieth with his feete: he instructeth with his fingers.
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
Lewde things are in his heart: he imagineth euill at all times, and raiseth vp contentions.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Therefore shall his destruction come speedily: hee shall be destroyed suddenly without recouerie.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
These sixe things doeth the Lord hate: yea, his soule abhorreth seuen:
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
The hautie eyes, a lying tongue, and the hands that shed innocent blood,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
An heart that imagineth wicked enterprises, feete that be swift in running to mischiefe,
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
A false witnesse that speaketh lyes, and him that rayseth vp contentions among brethren.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
My sonne, keepe thy fathers commandement, and forsake not thy mothers instruction.
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Binde them alway vpon thine heart, and tye them about thy necke.
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
It shall leade thee, when thou walkest: it shall watch for thee, when thou sleepest, and when thou wakest, it shall talke with thee.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
For the commandement is a lanterne, and instruction a light: and corrections for instruction are the way of life,
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
To keepe thee from the wicked woman, and from ye flatterie of ye tongue of a strange woman.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Desire not her beautie in thine heart, neither let her take thee with her eye lids.
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
For because of the whorish woman a man is brought to a morsell of bread, and a woman wil hunt for the precious life of a man.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Can a man take fire in his bosome, and his clothes not be burnt?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Or can a man go vpon coales, and his feete not be burnt?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
So he that goeth in to his neighbours wife, shall not be innocent, whosoeuer toucheth her.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Men do not despise a thiefe, when he stealeth, to satisfie his soule, because he is hungrie.
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
But if he be founde, he shall restore seuen folde, or he shall giue all the substance of his house.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
But he that committeth adulterie with a woman, he is destitute of vnderstanding: he that doeth it, destroyeth his owne soule.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
He shall finde a wounde and dishonour, and his reproch shall neuer be put away.
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
For ielousie is the rage of a man: therefore he will not spare in the day of vengeance.
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
He cannot beare the sight of any raunsome: neither will he consent, though thou augment the giftes.
