< Príslovia 5 >

1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
Hijo mío, presta atención a mi sabiduría. Poner el oído en mi entendimiento,
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
que pueda mantener la discreción, para que tus labios conserven el conocimiento.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Porque los labios de una adúltera gotean miel. Su boca es más suave que el aceite,
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
pero al final es tan amarga como el ajenjo, y tan afilado como una espada de dos filos.
5 Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. (Sheol h7585)
Sus pies bajan a la muerte. Sus pasos conducen directamente al Seol. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
No piensa en el camino de la vida. Sus caminos están torcidos, y ella no lo sabe.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Ahora, pues, hijos míos, escuchadme. No te apartes de las palabras de mi boca.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Quita tu camino lejos de ella. No te acerques a la puerta de su casa,
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
para que no des tu honor a otros, y tus años a la cruel;
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
para que los extraños no se den un festín con tu riqueza, y tus labores enriquecen la casa de otro.
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
Gemirás al final de tu vida, cuando tu carne y tu cuerpo se consuman,
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
y decir: “Cómo he odiado la instrucción, y mi corazón despreció la reprensión.
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
No he obedecido la voz de mis maestros, ni he prestado oídos a los que me han instruido.
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
He llegado al borde de la ruina total, entre la asamblea reunida”.
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Bebe agua de tu propia cisterna, agua corriente de su propio pozo.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Si tus manantiales se desbordan en las calles, ¿corrientes de agua en las plazas públicas?
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Que sean sólo para ti, no para los extraños con usted.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Que se bendiga tu primavera. Alégrate con la esposa de tu juventud.
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
Una cierva cariñosa y un ciervo elegante — deja que sus pechos te satisfagan en todo momento. Déjate cautivar siempre por su amor.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
¿Por qué, hijo mío, has de ser cautivado por una adúltera? ¿Por qué abrazar el seno de otro?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
Porque los caminos del hombre están ante los ojos de Yahvé. Examina todos sus caminos.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
Las malas acciones de los malvados lo atrapan. Las cuerdas de su pecado lo sujetan firmemente.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
Morirá por falta de instrucción. En la grandeza de su locura, se extraviará.

< Príslovia 5 >