Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
O anake, tsendreño ty hihiko; atokilaño mb’am-pahilalako ty sofi’o,
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
hifejaña’o ty filie-batañe, naho hañaja hilala o soñi’oo.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Mitsopa-tantele ty soñin-tsimirirañe, vaho malama te amo solikeo ty vava’e;
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
f’ie mafaitse te amo vahon-tsoiñeo am-para’e, masioñe hoe fibara sambe-lela’e.
Mizotso mb’am-pikoromaham-beo o tombo’eo, mitalifitse mb’an-tsikeokeok’ ao ty lia’e. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Tsy haraharae’e i lalan-kaveloñey; mihelahela o lala’eo, fe amoea’e.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Aa le mitsanoña ahy henaneo ry anake, vaho ko mivike amo entam-bavakoo.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Ahankaño lavits’ aze ty lala’o, vaho ko itotofa’o ty sariran-akiba’e;
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
tsy mone hatolo’o ami’ty ila’e ty enge’o, naho o tao’oo amy mifajifajiy,
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
mbore hampiboboke ty ambahiny ty haozara’o, vaho mb’añ’akiba’ ty alik’ama’o o nimokora’oo;
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
Hiñeoñeon-drehe añ’andron-kònka’o, ie mihomake ty nofo’o naho ty sandri’o,
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
ami’ty hoe: Akore te nalaim-pandilovan-draho, naho niheje’ ty troko o endakeo!
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
Tsy nitsendreñeko ty fiarañanaña’ o mpañanakoo, tsy nanokilañako sofiñe o mpañoke ahikoo.
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Fa an-titotse ho nianto iraho, añivo’ ty fivory naho i valobohòkey.
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Minoma rano an-kadaha’o avao rano midoañe boak’an-tatefatse’o ao.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Hienene mb’an-dalambey mb’eo hao ty rano’o migoangoañeo? rano hitsiritsiok’ an-damoke eo?
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Ehe t’ie azo, fa ko andiva’o ami’ty ambahiny.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Ho soa-tata ty fipotitiaha’o, vaho irebeho ty valin-katora’o.
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
Hirañe mikoko re, renen-kira maintelèñe— hampaheneñe azo nainai’e o fatroa’eo, i fikokoa’ey avao ty hilosora’o.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
Akore, anake, t’ie tsepahe’ ty karapilo? naho fihine’ ty arañan’ ambahiny?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
Sindre añatrefam-pihaino’ Iehovà o lala’ ondatio, Songa tsikarahe’e o lalan-tsile’eo.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
Ho fandrihe’ ty hatsivokara’e ty lo-tsereke, vaho hamihiñe aze am-bahotse o hakeo’eo.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
Hikenkan-dre fa po-hilala, ty halosoran-kagegea’e ty hampivike aze.
