Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
My son! to my wisdom give attention, To mine understanding incline thine ear,
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
To observe thoughtfulness, And knowledge do thy lips keep.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
For the lips of a strange woman drop honey, And smoother than oil [is] her mouth,
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
And her latter end [is] bitter as wormwood, Sharp as a sword [with] mouths.
Her feet are going down to death, Sheol do her steps take hold of. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
The path of life — lest thou ponder, Moved have her paths — thou knowest not.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
And now, ye sons, hearken to me, And turn not from sayings of my mouth.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Keep far from off her thy way, And come not near unto the opening of her house,
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
Lest thou give to others thy honour, And thy years to the fierce,
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
Lest strangers be filled [with] thy power, And thy labours in the house of a stranger,
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
And thou hast howled in thy latter end, In the consumption of thy flesh and thy food,
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
And hast said, 'How have I hated instruction, And reproof hath my heart despised,
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
And I have not hearkened to the voice of my directors, And to my teachers have not inclined mine ear.
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
As a little thing I have been all evil, In the midst of an assembly and a company.
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Drink waters out of thine own cistern, Even flowing ones out of thine own well.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Let thy fountains be scattered abroad, In broad places rivulets of waters.
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Let them be to thee for thyself, And not to strangers with thee.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Let thy fountain be blessed, And rejoice because of the wife of thy youth,
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
A hind of loves, and a roe of grace! Let her loves satisfy thee at all times, In her love magnify thyself continually.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
And why dost thou magnify thyself, My son, with a stranger? And embrace the bosom of a strange woman?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
For over-against the eyes of Jehovah are the ways of each, And all his paths He is pondering.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
His own iniquities do capture the wicked, And with the ropes of his sin he is holden.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
He dieth without instruction, And in the abundance of his folly magnifieth himself!
