Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
My son, to my wisdom, attend, and, to mine understanding, incline thou thine ear:
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
That thou mayest preserve discretion, —and, as for knowledge, that thy lips may guard it.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
For, with sweet droppings, drip the lips of her that is a stranger, and, smoother than oil, is her mouth;
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
But, the latter end of her, is bitter as wormwood, sharp, as a two-edged sword!
Her feet, are going down to death, —on hades, will her steps take firm hold. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Lest, the path of life, she should ponder, her tracks have wandered she knoweth not [whither].
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Now, therefore, ye sons, hearken unto me, and do not turn away from the sayings of my mouth.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Keep far from her thy way, and do not go near the opening of her house:
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
Lest thou give, to other men, thy vigour, and thy years, to him that is cruel:
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
Lest strange men, be well fed, by thy strength, and, thy toils, be in the house of the alien.
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
So shalt thou grieve in thy latter end, in the failing of thy flesh and of thy healthy condition;
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
And thou shalt say—How I hated correction! and, reproof, my heart disdained;
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
Neither hearkened I to the voice of my teachers, nor, to my instructors, inclined I mine ear:
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Soon was I in all evil, in the midst of convocation and assembly.
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Drink thou water out of thine own cistern, and flowing streams out of the midst of thine own well.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Let not thy fountains, flow over, abroad, in the streets, dividings of waters:
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Let them be for thyself, alone, and not for strangers with thee.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Let thy well-spring be blessed, —and get thy joy from the wife of thy youth: —
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
A loving hind! a graceful doe! let, her bosom, content thee at all times, and, in her love, mayst thou stray evermore.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
Wherefore, then, shouldst thou stray, my son, with a strange woman? or embrace the bosom of a woman unknown?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
For, before the eyes of Yahweh, are the ways of a man, —and, all his tracks, doth he consider:
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
His own iniquities, shall entrap him with the lawless, and, by the cords of his own sin, shall he be seized.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
He, shall die, for lack of discipline, and, by the abounding of his perversity, shall he be lost.
