< Príslovia 4 >

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Me mma, muntie me, muntie agya nkyerɛkyerɛ; monyɛ aso na moanya ntease.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Mema mo adesua a ɛkɔ anim, enti munnnyaa me nkyerɛkyerɛ mu.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Efisɛ na me nso, meyɛ mʼagya babarima, meda so yɛ akokoaa no, na me na ani gye me ho.
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
Na ɔkyerɛkyerɛɛ me se, “Ma me nsɛm nni wo koma mu dɛm, di me nkyerɛkyerɛ so na wubenya nkwa.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Nya nyansa, nya ntease; mma wo werɛ mfi me nsɛm anaa ntwe wo ho mfi ho.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Nnyaw nyansa hɔ, na ɛbɛbɔ wo ho ban; dɔ no, na ɛbɛhwɛ wo so.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Nyansa boro biribiara so; enti hwehwɛ nyansa. Ɛwɔ mu sɛ ne bo te sɛ wʼahode nyinaa de, nanso nya ntease.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Di no ni na ɛbɛma wo so; yɛ no atuu, na ɛbɛhyɛ wo anuonyam.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Ɔde nkonimdi nhwiren hankare begu wo ti so na wama wo ahenkyɛw a ɛyɛ fɛ.”
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Me ba, tie na fa nea meka no, na wo nkwanna bɛyɛ bebree.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Mɛkyerɛ wo nyansa kwan so na mede wo afa akwan a ɛteɛ so.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Sɛ wonantew a, wʼanammɔntu bɛkɔ waa na sɛ wutu mmirika a, worenhintiw.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Di nkyerɛkyerɛ so; na nnyaa mu, bɔ ho ban yiye, efisɛ ɛyɛ wo nkwa.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Ntu wo nan nsi amumɔyɛfo kwan so na nnantew abɔnefo kwan so.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Kwati no, ntu kwan mfa so; dan fi so na kɔ wo kwan.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Efisɛ wɔnyɛɛ bɔne a wontumi nna; na wɔn nna tew yera kosi sɛ wɔbɛma obi ahwe ase.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Wodi amumɔyɛsɛm brodo, na wɔnom kitikitiyɛ nsa.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Atreneefo kwan te sɛ adekyee hann a edi kan, ɛkɔ so hyerɛn yiye kodu awia ketee.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
Nanso amumɔyɛfo kwan te sɛ sum kabii; wonnim nea ɛma wohintiw.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Me ba, yɛ aso ma nea meka; tie me nsɛm no yiye.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Mma emfi wʼani so, fa sie wo koma mu;
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
efisɛ, ɛyɛ nkwa ma wɔn a wohu ne akwahosan ma nipadua no nyinaa.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Ne nyinaa akyi, bɔ wo koma ho ban, efisɛ, ɛno ne wo nkwa asuti.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Mma oburu kasa mfi wʼano; mma nkontomposɛm mmɛn wʼano koraa.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Hwɛ wʼanim tee, na ma wʼani nkɔ nea ɛwɔ wʼanim no so.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Bɔ ɔkwan tamaa ma wʼanan na fa akwan a atim so.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Mman mfa nifa anaa benkum; twe wo nan fi bɔne ho.

< Príslovia 4 >