Príslovia 4
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Escuchen, hijos, la instrucción de un padre Y estén atentos para adquirir entendimiento,
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Porque les doy buena doctrina. No abandonen mi enseñanza,
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Pues yo también fui hijo de mi padre, Afectuoso y singular delante de mi madre.
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
Él me enseñaba y me decía: Retenga tu corazón mis palabras, Guarda mis mandamientos, y vivirás.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Adquiere sabiduría, adquiere entendimiento. No te olvides ni te apartes de los dichos de mi boca.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
No la abandones, y ella te guardará. Ámala, y ella te protegerá.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
¡Sabiduría ante todo! Adquiere sabiduría, Y sobre toda posesión adquiere entendimiento.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Exáltala, y ella te engrandecerá, Cuando la abraces te honrará.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Pondrá en tu cabeza guirnalda de gracia. Te otorgará corona de esplendor.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Escucha, hijo mío, y recibe mis palabras, Y se te multiplicarán años de vida.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Te encaminé por el camino de la sabiduría Y te indiqué las sendas de rectitud.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Cuando camines, tus pasos no tendrán estorbo. Y si corres, no tropezarás.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Aférrate a la disciplina y no la dejes. Guárdala, porque ella es tu vida.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
No entres por el camino del perverso, Ni vayas por el sendero de los malos.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Evítalo, no pases por él. Desvíate de él, pasa de largo.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Porque ellos no duermen si no hacen daño, Y se les quita el sueño si no hacen caer [a alguien].
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Porque comen pan de iniquidad Y beben vino de violencia.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Pero la senda de los justos es como la luz del alba, Que va en aumento hasta que el día es perfecto.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
El camino de los impíos es como la oscuridad: No saben en qué tropiezan.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Hijo mío, atiende mis palabras. Inclina tu oído a mis dichos.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
No se aparten de tus ojos. Guárdalos en lo profundo de tu corazón,
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
Pues son vida a los que los hallan Y sanidad a todo su cuerpo.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Con toda diligencia, guarda tu corazón, Porque de él [emana] la vida.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Aparta de ti la boca perversa Y aleja de ti la falsedad de labios.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Tus ojos miren de frente Y dirige tu mirada hacia lo que está delante.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Reflexiona en la senda de tus pies, Y sean rectos todos tus caminos.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
No te desvíes a la derecha ni a la izquierda. Aparta tu pie del mal.
