Príslovia 4
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Escuchad, hijos, la instrucción de un padre. Presta atención y conoce la comprensión;
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
porque te doy un aprendizaje sólido. No abandones mi ley.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Porque yo era hijo de mi padre, tierna y única a los ojos de mi madre.
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
Me enseñó y me dijo: “Que tu corazón retenga mis palabras. Guarda mis mandamientos y vive.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Obtenga sabiduría. Compréndelo. No lo olvides, y no te desvíes de las palabras de mi boca.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
No la abandones, y ella te preservará. Ámala, y ella te mantendrá.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
La sabiduría es suprema. Consigue sabiduría. Sí, aunque te cueste todas tus posesiones, sé comprensivo.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Estimadla, y ella os exaltará. Ella te llevará al honor cuando la abraces.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Ella dará a tu cabeza una guirnalda de gracia. Te entregará una corona de esplendor”.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Escucha, hijo mío, y recibe mis palabras. Los años de tu vida serán muchos.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Te he enseñado el camino de la sabiduría. Te he guiado por caminos rectos.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Cuando vayas, tus pasos no se verán obstaculizados. Cuando corras, no tropezarás.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Agarra firmemente la instrucción. No la dejes ir. Quédate con ella, porque es tu vida.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
No entres en el camino de los malvados. No sigas el camino de los hombres malos.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Evítalo y no pases de largo. Apártate de él y pasa de largo.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Porque no duermen si no hacen el mal. Se les quita el sueño, a menos que hagan caer a alguien.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Porque comen el pan de la maldad y beber el vino de la violencia.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Pero el camino de los justos es como la luz del amanecer que brilla más y más hasta el día perfecto.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
El camino de los malvados es como la oscuridad. No saben con qué tropiezan.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Hijo mío, atiende a mis palabras. Poned el oído en mis palabras.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Que no se aparten de tus ojos. Manténgalos en el centro de su corazón.
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
Porque son la vida para los que las encuentran, y salud a todo su cuerpo.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Guarda tu corazón con toda diligencia, porque de ella brota el manantial de la vida.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Aparta de ti la boca perversa. Poner los labios corruptos lejos de ti.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Deja que tus ojos miren al frente. Fija tu mirada directamente delante de ti.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Haz que el camino de tus pies sea llano. Que se establezcan todos sus caminos.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
No te vuelvas a la derecha ni a la izquierda. Retira tu pie del mal.
