< Príslovia 4 >

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
ای پسران، تادیب پدر را بشنوید و گوش دهید تا فطانت را بفهمید،۱
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
چونکه تعلیم نیکو به شما می‌دهم. پس شریعت مرا ترک منمایید.۲
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
زیرا که من برای پدر خود پسر بودم، ودر نظر مادرم عزیز و یگانه.۳
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
و او مرا تعلیم داده، می‌گفت: «دل تو به سخنان من متمسک شود، واوامر مرا نگاه دار تا زنده بمانی.۴
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
حکمت راتحصیل نما و فهم را پیدا کن. فراموش مکن و از کلمات دهانم انحراف مورز.۵
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
آن را ترک منما که تو را محافظت خواهد نمود. آن را دوست دار که تو را نگاه خواهد داشت.۶
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
حکمت از همه‌چیزافضل است. پس حکمت را تحصیل نما و به هرآنچه تحصیل نموده باشی، فهم را تحصیل کن.۷
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
آن را محترم دار، و تو را بلند خواهد ساخت. واگر او را در آغوش بکشی تو را معظم خواهدگردانید.۸
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
بر سر تو تاج زیبایی خواهد نهاد. وافسر جلال به تو عطا خواهد نمود.»۹
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
‌ای پسر من بشنو و سخنان مرا قبول نما، که سالهای عمرت بسیار خواهد شد.۱۰
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
راه حکمت را به تو تعلیم دادم، و به طریقهای راستی تو راهدایت نمودم.۱۱
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
چون در راه بروی قدمهای توتنگ نخواهد شد، و چون بدوی لغزش نخواهی خورد.۱۲
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
ادب را به چنگ آور و آن را فرو مگذار. آن را نگاه دار زیرا که حیات تو است.۱۳
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
به راه شریران داخل مشو، و در طریق گناهکاران سالک مباش.۱۴
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
آن را ترک کن و به آن گذر منما، و از آن اجتناب کرده، بگذر.۱۵
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
زیرا که ایشان تا بدی نکرده باشند، نمی خوابند و اگر کسی را نلغزانیده باشند، خواب از ایشان منقطع می‌شود.۱۶
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
چونکه نان شرارت را می‌خورند، و شراب ظلم رامی نوشند.۱۷
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
لیکن طریق عادلان مثل نور مشرق است که تا نهار کامل روشنایی آن در تزایدمی باشد.۱۸
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
و اما طریق شریران مثل ظلمت غلیظاست، و نمی دانند که از چه چیز می‌لغزند.۱۹
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
‌ای پسر من، به سخنان من توجه نما و گوش خود را به کلمات من فرا گیر.۲۰
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
آنها از نظر تو دورنشود. آنها را در اندرون دل خود نگاه دار.۲۱
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
زیراهر‌که آنها را بیابد برای او حیات‌است، و برای تمامی جسد او شفا می‌باشد.۲۲
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
دل خود را به حفظ تمام نگاه دار، زیرا که مخرج های حیات ازآن است.۲۳
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
دهان دروغگو را از خود بینداز، ولبهای کج را از خویشتن دور نما.۲۴
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
چشمانت به استقامت نگران باشد، و مژگانت پیش روی توراست باشد.۲۵
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
طریق پایهای خود را همواربساز، تا همه طریقهای تو مستقیم باشد.۲۶
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
به طرف راست یا چپ منحرف مشو، و پای خود رااز بدی نگاه دار.۲۷

< Príslovia 4 >