Príslovia 4
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Tsanoño ry anake, ty fanoroan-drae, itsendreño hahazoa’ areo hilala;
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
fa nanolorako fiohan-tsoa: aa le ko apo’ areo ty Fañòhako
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Izaho anadahin-draeko, nitrotrotrotro, bako tokañe ampahaisahan-dreneko,
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
le nanareñe ahy ty hoe: ampifaharo an-tro’o ao o entakoo; tambozoro o lilikoo hiveloma’o
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Manaña hihitse; mitohà hilala: ko mañaliño, vaho ko miamboho amo volam-bavakoo;
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Ko apo’o, le harova’e; ikokò, le hambena’e.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Hihitse ty lohà’e, aa le manàña hihitse, eka, mangalà hilala amy ze hene famoria’o.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Onjono re le honjone’e irehe; hiasia’e te fihine’o.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Hampihamine’e voñe vinanditse an-doha’o, ho tolora’e sabaka fanjàka.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Mitsanoña ahy, anake, vaho iantofo o entakoo, hañamaroañe ty taon-kavelo’o.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Fa nitalifirako mb’an-dalan-kihitse; naho nitehafeko mb’amo lalan-kavantañañeo.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Ie mitsontike, tsy ho sebañeñe o lia’oo; ihe milay, tsy hitsikapy.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Vontitiro ty anatse le ko apo’o, ambeno amy t’ie ro havelo’o.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Ko mitsile mb’añ’oloñolo’ o lo-tserekeo vaho ko andenà’o ty lala’ o tsivokatseo.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Ihankaño, ko miary eo, iholiaro vaho mihelaña.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Ie tsy miroro hey naho tsy mandilatse; tinavañ’ am’iereo ty firotse ampara’ te mitsikapy.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Fihina’ iereo ty lintsen-karatiañe vaho genohe’ iereo ty divain-kasiahañe.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Manahake ty hazavà’ i manjirik’ àndroy ty lala’ o vantañeo, ie mihamazava erike ampara’ te mipisañe.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
Hoe fimoromoroñañe ty lala’ o lo-tserekeo, ie tsy maharendreke te mahatsikapy.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
O anake, tsendreño o fivolakoo; anokilaño sofy o lañonakoo.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Ko enga’o hihake amo maso’oo; f’ie ahajao an-tro’o ao.
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
Amy t’ie haveloñe amo maharendrekeo, toe fijanganañe ho an-tsandri’iareo iaby.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Ambeno am-pilozohañe ty tro’o, fa boak’ama’e o fanganahanan-dranon-kaveloñeo.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Asioro ama’o ty vava mengoke, vaho ihankaño o soñy mikelokeo.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Ampañenteo mahity o maso’oo, vaho ampivantaño mañaolo o holi-maso’oo.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Jilovo ty fombàn-tombo’o, le hijadoñe soa o lia’oo.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Ko mivio mb’an-kavana ndra mb’ankavia; fa ampandifiho ty raty o tombo’oo.
