Príslovia 4
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Bana na ngai, boyokaka mateya ya tata, bozalaka na bokebi mpo ete bozwa mayele.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Pamba te nazali kopesa bino mateya ya malamu; bobwaka mateya na ngai te.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Ngai mpe nazalaki mwana malamu na miso ya tata na ngai, boye mama na ngai alingaki ngai makasi lokola mwana oyo abotama kaka ye moko.
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
Tata na ngai azalaki koteya mpe koloba na ngai boye: « Tika ete motema na yo ebatela maloba na ngai, bomba mibeko na ngai mpe okozala na bomoi,
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
zwa bwanya, zwa mayele, kobosana yango te, kopesa mokongo te na maloba ya monoko na ngai,
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
kosundola bwanya te, mpe yango ekobatela yo, linga yango mpe ekobomba yo.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Tala ebandeli ya bwanya: Zwa bwanya, pesa biloko nyonso oyo ozali na yango mpo ete ozwa mayele.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Simba yango makasi, mpe ekotombola yo; yamba yango, mpe ekopesa yo lokumu.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Ekolatisa yo ekoti ya lokumu na moto, ekopesa yo motole ya nkembo. »
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Mwana na ngai, yoka mpe yamba maloba na ngai, mpe mibu ya bomoi na yo ekobakisama.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Nazali kolakisa yo nzela ya bwanya, nazali kotambolisa yo na nzela ya alima.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Mpo ete makolo na yo ezala na mikakatano te tango okotambola; mpe soki okimi mbangu, okokweya te.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Tingama makasi na mateya oyo bapesi yo, kobwaka yango te, batela yango malamu mpo ete ezali bomoi na yo.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Kokotaka te na nzela ya bato ya mobulu mpe kotambolaka te na nzela ya bato mabe.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Longwa kati na bango, kolekela wana te, kosala mpe maseki kuna te, kasi kende na yo na nzela mosusu.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Pamba te balalaka pongi te soki basali nanu moto mabe te, mpe pongi ekimaka bango soki babomi moto te;
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
baliaka lipa na nzela ya mabe mpe bamelaka vino na nzela ya mobulu.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Nzokande, nzela ya bato ya sembo ezali lokola pole ya tongo makasi, oyo kongenga na yango eyaka malembe-malembe kino tango moyi ekobima makasi.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
Nzela ya bato ya mobulu ezali lokola molili, bayebaka te eloko nini ekokweyisa bango.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Mwana na ngai, zala na bokebi na maloba na ngai, pesa litoyi na yo na mateya na ngai.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Tika ete ezala te mosika ya miso na yo! Batela yango malamu kati na motema na yo,
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
pamba te ezali bomoi mpo na bato oyo bazwaka yango, mpe epesaka nzoto kolongono.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Batela malamu motema na yo koleka biloko nyonso, pamba te makambo nyonso oyo tosalaka, wana tozali na bomoi, ewutaka na motema.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Longola lokuta na monoko na yo, mpe longola mabe na bibebu na yo.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Tika ete miso na yo etalaka kaka liboso, mpe salaka makambo na bosembo mpe bosolo.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Bongisa nzela oyo makolo na yo ekolekela, mpe tambola kaka na nzela oyo oyebi malamu.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Kotengama te, ezala na ngambo ya loboko ya mobali to ya mwasi, longola makolo na yo na mabe.
