< Príslovia 4 >

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Hai anak-anak, dengarkanlah nasihat ayahmu! Perhatikanlah itu, maka engkau akan menjadi arif.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Yang kuajarkan kepadamu ini baik, sebab itu janganlah kau meremehkannya.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Ketika aku masih kecil, anak tunggal orang tuaku,
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
aku diajar oleh ayahku. Ia berkata, "Ingatlah akan nasihat-nasihatku, janganlah sekali-kali kau melupakannya. Jalankanlah petunjuk-petunjukku, supaya hidupmu bahagia.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Jadilah bijaksana dan cerdas! Ingatlah selalu akan nasihat-nasihatku dan janganlah membuangnya."
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Hargailah hikmat, maka hikmat akan melindungimu; cintailah dia maka ia akan menjaga engkau agar tetap aman.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Hal terpenting yang harus pertama-tama kaulakukan ialah berusaha menjadi bijaksana. Apa pun yang kaukejar, yang terutama ialah berusahalah untuk mendapat pengertian.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Junjunglah hikmat, maka engkau akan ditinggikan olehnya. Rangkullah dia, maka ia akan mendatangkan kehormatan kepadamu.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Ia akan memberikan kepadamu karangan bunga yang elok untuk menjadi mahkotamu.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Dengarkan aku, anakku! Perhatikanlah baik-baik nasihat-nasihatku, maka umurmu akan panjang.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Aku sudah mengajarkan hikmat kepadamu dan menunjukkan cara hidup yang benar.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Kalau engkau hidup demikian, maka engkau tidak akan terhalang pada waktu berjalan, dan tak akan tersandung pada waktu berlari.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Ingatlah selalu akan ajaran yang sudah kauterima daripadaku. Jagalah itu baik-baik, sebab dengan ajaran itu hidupmu akan berhasil.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Jangan menuruti cara hidup orang jahat, dan jangan meniru perbuatan mereka.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Janganlah menaruh perhatianmu kepada mereka. Jauhilah mereka dan jalanlah terus!
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Orang jahat tidak dapat tidur sebelum melakukan yang tidak baik. Mereka tidak mengantuk sebelum mencelakakan orang lain.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Kejahatan dan kekejaman adalah seperti makanan dan minuman bagi mereka.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Jalan orang jahat gelap seperti kelamnya malam. Mereka tersandung dan jatuh tanpa mengetahuinya. Sebaliknya, jalan yang dilalui orang baik adalah seperti terbitnya matahari; makin lama makin terang, sampai akhirnya menjadi terang benderang.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Perhatikanlah kata-kataku, anakku! Dengarkan nasihat-nasihatku.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Janganlah membuangnya, melainkan simpanlah selalu di dalam hatimu.
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
Orang yang memahaminya akan hidup dan menjadi sehat.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Jagalah hatimu baik-baik, sebab hatimu menentukan jalan hidupmu.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Janganlah sekali-kali mengucapkan sesuatu yang tidak benar. Jauhkanlah ucapan-ucapan dusta dan kata-kata yang dimaksud untuk menyesatkan orang.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Hendaklah wajahmu memancarkan kejujuran hatimu; tak perlu engkau berlaku seolah-olah ada udang di balik batu.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Pikirlah baik-baik sebelum berbuat, maka engkau akan berhasil dalam segala usahamu.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Jauhilah yang jahat, dan hiduplah dengan jujur. Janganlah sekali-kali menyimpang dari jalan yang benar.

< Príslovia 4 >