< Príslovia 4 >

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Vinyewo, mise mia fofo ƒe nufiame; miɖo to ne miaxɔ gɔmesese.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Nusɔsrɔ̃ deto mele mia nam eya ta migagbe nye nufiafia o.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Esi menye ɖevi sue kple vi fɛ̃ le fofonye ƒe aƒe me kple vi ɖekɛ na danye la,
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
efia num hegblɔ be, “Ku ɖe nye nyawo ŋu kple wò dzi katã, lé nye sededewo me ɖe asi ekema ànɔ agbe.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Dze nunya, di gɔmesese, mègaŋlɔ nye nyawo be alo aƒo asa na wo o.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Mègagbe nu le nunya gbɔ o ekema adzɔ ŋuwò, lɔ̃e ekema akpɔ tawò.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Nunya ƒo nuwo katã ta eya ta dze nunya. Togbɔ be wò nunɔamesiwo katã nàtsɔ aƒlee hã la, di gɔmesese.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
De asixɔxɔ eŋu ekema ado wò ɖe dzi, xɔe atuu ekema ade bubu ŋuwò.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Atsɔ amenuveve aɖɔ na wò ta abe seƒoƒotsihe ene eye wòatsɔ atsyɔ̃fiakuku aɖɔ na wò.”
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Ɖo to afii, vinye, ne nàxɔ nye nyawo, ekema wò agbenɔƒewo asɔ gbɔ fũu.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Mele nunya ƒe mɔ fiam wò eye mekplɔ wò to toƒe dzɔdzɔewo.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Ne èle zɔzɔm la, naneke maxe mɔ na wò afɔɖeɖewo o eye ne èsi du la, màkli nu o.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Lé nufiame ɖe asi, mègana wòado le asiwò o; dzɔ eŋuti nyuie elabena eyae nye agbe na wò.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Mègaka afɔ ame vɔ̃ɖiwo ƒe toƒewo alo nàzɔ ame vɔ̃ɖiwo ƒe mɔ dzi o.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Ƒo asa na woƒe mɔwo, mègazɔ wo dzi o, lé wò mɔ tsɔ nàyi afi si yim nèle
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
elabena ne womewɔ nu vɔ̃ɖi o kpaa, womedɔa alɔ̃ o eye womedɔa akɔlɔ̃e teti hã o va se ɖe esime woana ame aɖe nadze anyi.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Woɖua vɔ̃ɖinyenye ƒe abolo eye wonoa nu sesẽ wɔwɔ ƒe wain.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Ke ame dzɔdzɔewo ƒe toƒe le abe ŋdi kanya ƒe ɣetotoe ene, eklẽna, gaklẽna ɖe edzi ne ŋu ɖe le eme nyuie.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
Ke ame vɔ̃ɖiwo ƒe mɔ le abe viviti tsiɖitsiɖi ene eye womenya nu si na wole nu klim o.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Vinye, lé to ɖe nye nyawo ŋu eye nàƒu to anyi ɖe nya si gblɔm mele la ŋu.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Mègana woadzo le wò ŋkume o, ke boŋ dzra wo ɖo ɖe wò dzi me,
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
elabena wonye agbe na ame siwo ke ɖe wo ŋu kple dɔyɔyɔ na ame ƒe ŋutilã blibo la.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Dzɔ wò dzi ŋu wu nuwo katã, elabena eyae nye agbe ƒe vudo.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Ɖe nya dzodzrowo ɖa le wò nu me, eye te aʋatsonyawo ɖa xaa tso wò nuyiwo gbɔ.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Wò ŋkuwo nekpɔ ŋgɔ tẽe eye wò mo nelé mɔ ɖeka tsɔ le ŋgɔwò.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Ɖe toƒe sɔsɔewo na wò afɔwo eye nàlé mɔ siwo dzi sẽ nyuie la ko atsɔ.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Mègadze ɖe ɖusime alo miame o, eye ɖe wò afɔ ɖa le vɔ̃ me.

< Príslovia 4 >