< Príslovia 4 >

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Sones, here ye the teching of the fadir; and perseiue ye, that ye kunne prudence.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Y schal yyue to you a good yifte; forsake ye not my lawe.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
For whi and Y was the sone of my fadir, a tendir sone, and oon `gendride bifore my modir.
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
And my fadir tauyte me, and seide, Thin herte resseyue my wordis; kepe thou myn heestis, and thou schalt lyue.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Welde thou wisdom, welde thou prudence; foryete thou not, nethir bowe thou awey fro the wordis of my mouth.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Forsake thou not it, and it schal kepe thee; loue thou it, and it schal kepe thee.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
The bigynnyng of wisdom, welde thou wisdom; and in al thi possessioun gete thou prudence.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Take thou it, and it schal enhaunse thee; thou schalt be glorified of it, whanne thou hast biclippid it.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
It schal yyue encresyngis of graces to thin heed; and a noble coroun schal defende thee.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Mi sone, here thou, and take my wordis; that the yeris of lijf be multiplied to thee.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Y schal schewe to thee the weie of wisdom; and Y schal lede thee bi the pathis of equyte.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
In to whiche whanne thou hast entrid, thi goyngis schulen not be maad streit; and thou schalt rennen, and schalt not haue hirtyng.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Holde thou teching, and forsake it not; kepe thou it, for it is thi lijf.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Delite thou not in the pathis of wyckid men; and the weie of yuele men plese not thee.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Fle thou fro it, and passe thou not therbi; bowe thou awei, and forsake it.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
For thei slepen not, `no but thei han do yuele; and sleep is rauyschid fro hem, no but thei han disseyued.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Thei eten the breed of vnpite, and drinken the wyn of wickidnesse.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
But the path of iust men goith forth as liyt schynynge, and encreessith til to perfit dai.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
The weie of wickid men is derk; thei witen not where thei schulen falle.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Mi sone, herkene thou my wordis; and bowe doun thin eeris to my spechis.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Go not tho awei fro thyn iyen; kepe thou hem in the myddil of thin herte.
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
For tho ben lijf to men fyndynge thoo, and heelthe `of al fleisch.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
With al keping kepe thin herte, for lijf cometh forth of it.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Remoue thou a schrewid mouth fro thee; and backbitynge lippis be fer fro thee.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Thin iyen se riytful thingis; and thin iyeliddis go bifore thi steppis.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Dresse thou pathis to thi feet, and alle thi weies schulen be stablischid.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Bowe thou not to the riytside, nether to the leftside; turne awei thi foot fro yuel. For the Lord knowith the weies that ben at the riytside; but the weies ben weiward, that ben at the leftside. Forsothe he schal make thi goyngis riytful; and thi weies schulen be brouyt forth in pees.

< Príslovia 4 >