Príslovia 4
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Hear, you children, the instruction of a father, and attend to know understanding.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
For I give you a good gift; forsake you not my law.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
For I also was a son obedient to [my] father, and loved in the sight of [my] mother:
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
who spoke and instructed me, [saying], Let our speech be fixed in your heart, keep [our] commandments, forget them not:
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
and do not neglect the speech of my mouth.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
And forsake it not, and it shall cleave to you: love it, and it shall keep you.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Secure it, and it shall exalt you: honor it, that it may embrace you;
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
that it may give to your head a crown of graces, and may cover you with a crown of delight.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Hear, [my] son, and receive my words; and the years of your life shall be increased, that the resources of your life may be many.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
For I teach you the ways of wisdom; and I cause you to go in right paths.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
For when you go, your steps shall not be straitened; and when you run, you shall not be distressed.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Take hold of my instruction; let it not go, —but keep it for yourself for your life.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Go not in the ways of the ungodly, neither covet the ways of transgressors.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
In whatever place they shall pitch their camp, go not there; but turn from them, and pass away.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
For they can’t sleep, unless they have done evil: their sleep is taken away, and they rest not.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
For these live upon the bread of ungodliness, and are drunken with wine of transgression.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
But the ways of the righteous shine like light; they go on and shine, until the day be fully come.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
But the ways of the ungodly are dark; they know not how they stumble.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
[My] son, attend to my speech; and apply your ear to my words:
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
that your fountains may not fail you; keep them in [your] heart.
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
For they are life to those that find them, and health to all [their] flesh.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Keep your heart with the utmost care; for out of these are the issues of life.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Remove from you a froward mouth, and put far away from you unjust lips.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Let your eyes look right on, and let your eyelids assent [to] just [things].
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Make straight paths for your feet, and order your ways aright.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Turn not aside to the right hand nor to the left, but turn away your foot from an evil way.
