< Príslovia 4 >

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Ka caanawk, ampa thuitaekhaih lok to tahngai oh; panoekhaih tawnh hanah kahoih ah tahngai oh.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Patukhaih kahoih kang paek o, to pongah kang patuk ih lok hae pahnawt o hmah.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Kam pa hanah kai loe nawkta ah ka oh, kam no han loe palung ih capa, nawkta ah ka oh.
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
Kam pa mah kang thuih ih loknawk hae palung thungah suem ah, kang paek ih loknawk hae pakuemh loe, hing haih ah, tiah ang patuk.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Palunghahaih to amtuk ah loe panoekhaih to cang ah; pahnet hmah loe, ka thuih ih loknawk hae angqoi taak hmah.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Palunghahaih to pahnawt hmah, palunghahaih mah ni nang to pakaa tih; palunghahaih to palung ah, to tih nahaeloe palunghahaih mah na toep tih.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Palunghahaih loe lokpui ah oh; to pongah palunghahaih to amtuk ah; nam tuk ih hmuennawk boih thungah panoekhaih to amtuk oh.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Palunghahaih to lokpui ah suem ah; to tih nahaeloe anih mah na qoengsak tahang tih; anih to na patawnh caeng nahaeloe, khingzahaih na hnu tih.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Na lu ah tahmenhaih lumuek hoiah zaeng ueloe, lensawkhaih angraeng lumuek to angmueksak tih.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Ka capa, ka thuih ih lok hae tahngaih loe, tapom ah; to tih nahaeloe na hinghaih saning to sawk tih.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Palunghahaih loklam to kang patuek o moe, katoeng loklam ah kang caeh o haih.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Na caeh o naah lam tamcaek ah na pha o mak ai; na cawnh o naah doeh nam thaek o mak ai.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Thuitaekhaih lok hae patawn caeng ah, kangthla ah caehsak hmah; na hinghaih ah oh pongah, kahoih ah pakuem ah.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Kasae kaminawk ih loklam ah khok takan hmah loe, kasae kaminawk ih loklam to pazui hmah.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Caeh hmah, ayae ah; amlaem taak ah loe, angqoi taak ving ah.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
To baktih kaminawk loe kasae hmuen sah ai ah loe iip o thai ai; thoemto kaminawk loe amtimsak ai ah loe iip o thai ai.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Nihcae loe sethaih takaw to caak o moe, athii longhaih misurtui to a naek o.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Katoeng kami ih loklam loe ni aengh baktiah oh moe, khodai khoek to aang aep aep.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
Toe kasae kami ih loklam loe khoving baktiah ving; tih mah maw nihcae to amtimsak, tito panoek o ai.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Ka capa, ka thuih ih loknawk hae tahngai ah; ka thuih ih loknawk bangah naa to patueng ah.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Na mik hoi kangthla ah suem hmah, na palung thungah suem ah.
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
Hae tiah patukhaih loe hnu kaminawk hanah hinghaih ah oh moe, taksa ngantuihaih ah oh.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Palung loe hinghaih lokpui koekah oh pongah, na palung to kahoih ah khenzawn ah.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Oep om ai lok to pakha thung hoiah tacawtsak hmah loe, angaek thaih pahni to kangthla ah suem ah.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Na mik mah hmabang to katoeng ah khen nasoe, na hmaa to kahoih ah dan ah.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Na caehhaih loklam to poek ah, na loklamnawk boih to caksak ah.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Bangqoi bantang angqoi hmah; sethaih thungah caeh han ai ah ayae ah.

< Príslovia 4 >