Príslovia 4

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.

١ اسْتَمِعُوا أَيُّهَا الْبَنُونَ إِلَى إِرْشَادِ الأَبِ، وَأَصْغُوا لِتَكْتَسِبُوا الْفِطْنَةَ،

2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.

٢ فَإِنِّي أُقَدِّمُ لَكُمْ تَعْلِيماً صَالِحاً، فَلا تُهْمِلُوا شَرِيعَتِي.

3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,

٣ عِنْدَمَا كُنْتُ ابْناً لأَبِي، غَضّاً وَحِيداً لأُمِّي،

4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.

٤ قَالَ لِي: «ادَّخِرْ فِي قَلْبِكَ كَلامِي، وَاحْفَظْ وَصَايَايَ فَتَحْيَا.

5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.

٥ لَا تَنْسَ وَلا تُعْرِضْ عَنْ أَقْوَالِ فَمِي، بَلْ تَلَقَّنِ الْحِكْمَةَ وَاقْتَنِ الْفِطْنَةَ.

6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

٦ لَا تَنْبِذْهَا فَتَحْفَظَكَ. أَحْبِبْهَا فَتَصُونَكَ.

7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.

٧ بِدَايَةُ الْحِكْمَةِ أَنْ تَكْسَبَ حِكْمَةً، وَاقْتَنِ الْفِطْنَةَ وَلَوْ بَذَلْتَ كُلَّ مَا تَمْلِكُ.

8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.

٨ مَجِّدْهَا فَتُمَجِّدَكَ، اعْتَنِقْهَا فَتُكْرِمَكَ.

9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.

٩ تُتَوِّجُ رَأْسَكَ بِإِكْلِيلِ جَمَالٍ، وَتُنْعِمُ عَلَيْكَ بِتَاجِ بَهَاءٍ».

10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.

١٠ اسْتَمِعْ يَا ابْنِي وَتَقَبَّلْ أَقْوَالِي، لِتَطُولَ سِنُو حَيَاتِكَ.

11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.

١١ قَدْ أَرْشَدْتُكَ إِلَى طَرِيقِ الْحِكْمَةِ، وَهَدَيْتُكَ فِي مَنَاهِجِ الاسْتِقَامَةِ.

12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.

١٢ عِنْدَمَا تَمْشِي لَا تَضِيقُ خَطْوَاتُكَ، وَحِينَ تَرْكُضُ لَا تَتَعَثَّرُ.

13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.

١٣ تَمَسَّكْ بِالإِرْشَادِ وَلا تَطْرَحْهُ. صُنْهُ لأَنَّهُ حَيَاتُكَ.

14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

١٤ لَا تَدْخُلْ فِي سَبِيلِ الأَشْرَارِ وَلا تَنْهَجْ نَهْجَهُمْ.

15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

١٥ ابْتَعِدْ عَنْهُ وَلا تَعْبُرْ بِهِ. حِدْ عَنْهُ وَلا تَجْتَزْ فِيهِ.

16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,

١٦ فَإِنَّهُمْ لَا يَرْكَنُونَ إِلَى النَّوْمِ مَا لَمْ يُسِيئُوا، وَيُفَارِقُهُمُ النُّعَاسُ مَا لَمْ يُعْثِرُوا أَحَداً.

17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.

١٧ لأَنَّهُمْ يَأْكُلُونَ خُبْزَ الشَّرِّ وَيَشْرَبُونَ خَمْرَ الظُّلْمِ.

18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.

١٨ أَمَّا سَبِيلُ الأَبْرَارِ فَكَنُورٍ مُتَلألِئٌ يَتَزَايَدُ إِشْرَاقُهُ إِلَى أَنْ يَكْتَمِلَ النَّهَارُ،

19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.

١٩ وَطَرِيقُ الأَشْرَارِ كَالظُّلْمَةِ الدَّاجِيَةِ لَا يُدْرِكُونَ مَا يَعْثُرُونَ بِهِ.

20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.

٢٠ يَا ابْنِي أَصْغِ إِلَى كَلِمَاتِ حِكْمَتِي، وَأَرْهِفْ أُذُنَكَ إِلَى أَقْوَالِي.

21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

٢١ لِتَظَلَّ مَاثِلَةً أَمَامَ عَيْنَيْكَ وَاحْتَفِظْ بِها فِي دَاخِلِ قَلْبِكَ،

22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.

٢٢ لأَنَّهَا حَيَاةٌ لِمَنْ يَعْثُرُ عَلَيْهَا، وَعَافِيَةٌ لِكُلِّ جَسَدِهِ.

23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.

٢٣ فَوْقَ كُلِّ حِرْصٍ احْفَظْ قَلْبَكَ لأَنَّ مِنْهُ تَنْبَثِقُ الْحَيَاةُ.

24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.

٢٤ انْزِعْ مِنْ فَمِكَ كُلَّ قَوْلٍ مُلْتَوٍ، وَأَبْعِدْ عَنْ شَفَتَيْكَ خَبِيثَ الْكَلامِ.

25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.

٢٥ حَدِّقْ بِاسْتِقَامَةٍ أَمَامَكَ، وَوَجِّهْ أَنْظَارَكَ إِلَى قُدَّامِكَ.

26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.

٢٦ تَبَيَّنْ مَوْقِعَ قَدَمِكَ، فَتَضْحَى جَمِيعُ طُرُقِكَ ثَابِتَةً.

27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.

٢٧ لَا تَحِدْ يَمِيناً أَوْ يَسَاراً، وَأَبْعِدْ رِجْلَكَ عَنْ مَسَالِكِ الشَّرِّ.