Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Töwendikiler, padishah Lemuelge uning anisi arqiliq wehiy bilen kelgen sözlerdur; anisi bu sözlerni uninggha ögetken:
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
I oghlum, i méning amriqim, qesemler bilen tiligen arzuluqum, men sanga néme dey?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Küch-quwwitingni ayal-xotunlar teripige serp qilmighin; Yaki padishahlarnimu weyran qilidighan ishlargha bérilgüchi bolma!
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
I Lemuel, sharab ichish padishahlargha layiq emes, Emirlergimu haraqqa xumar bolush yarashmas.
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Bolmisa ular sharab ichip, [muqeddes] belgilimilerni untup, Bozek bendilerning heqqini astin-üstün qiliwétishi mumkin.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Küchlük haraq ölgüsi kelgenlerge, hesretke chömgenlerge bérilsun!
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Ular sharabni ichip, miskinlikini untup, Qaytidin derd-elimini ésige keltürmisun!
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Özliri üchün gep qilalmaydighanlargha aghzingni achqin, Halak bolay dégenlerning dewaside gep qil.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Süküt qilma, ular üchün lilla höküm qil, Ézilgenlerning we miskinlerning derdige derman bol.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Peziletlik ayalni kim tapalaydu? Uning qimmiti leel-yaqutlardinmu zor éship chüshidu.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Érining köngli uninggha tayinip xatirjem turidu, U bolghachqa érining alghan oljisi kem emestur!
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
U ömür boyi érige wapadar bolup yaxshiliq qilidu, Uni ziyan’gha uchratmaydu.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
U qoy yungi we kendir tépip, Öz qoli bilen jan dep ejir qilidu.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
U soda kémilirige oxshash, [Ailini béqishtiki] ozuq-tülüklerni yiraq jaylardin toshuydu.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Tang yorumasta u ornidin turidu, Ailisidikilerge yémeklik teyyarlaydu, Xizmetkar-dédeklerge nésiwisini teqsim qilidu.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
U bir parche étizni özi körüp alidu; Qoli bilen yighqan daramettin u bir üzümzar bina qilidu.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
[Ishqa qarap] u bélini küch bilen baghlar, Bileklirini küchlendürer;
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Öz ishining paydiliqliqigha közi yéter, Kéchiche chirighini öchürmey ish qilar.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
U qolliri bilen chaqni chörer, Barmaqliri yip urchuqini tutar.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Ajizlargha yardem qolini uzitar; Hajetmenlerge qollirini sozar.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Qar yaghqanda u ailisi toghruluq endishe qilmaydu, Öyidikilerning hemmisige qizil kiyimler kiydürülgen.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Kariwat yapquchlirini özi toquydu; Özining kiyim-kéchekliri kanap we sösün rexttindur.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Érining sheher derwazilirida abruyi bar; Shu yerde u yurttiki aqsaqallar qataridin orun alidu.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
U nepis kanaptin kiyim-kéchek tikip uni satidu; Belwaghlarni tikip sodigerlerni teminleydu.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Kiyimi küch-qudret we izzet-hörmettur; U kélechekke ümid bilen külüp qaraydu.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Aghzini achsila, dana söz qilidu, Tilida méhribane nesihetler bar.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Ailisidiki ishlardin daim xewer alidu, Bikargha nan yémeydu.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Perzentliri ornidin turup uninggha bext-beriket tileydu; Érimu mubareklep uni maxtap: —
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
«Pezilet bilen yashighan ayallar köptur, Biraq sen ularning hemmisidinmu éship chüshisen» — deydu.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Güzellik séhri aldamchidur, Hösn-jamalmu peqet bir köpük, xalas, Peqet Perwerdigardin qorqidighan ayalla maxtilidu!
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
U öz méhnitining méwiliridin behrimen bolsun! Ejirliri uni derwazilarda hörmet-shöhretke érishtürsun!
